ani_nova.gif (2304 bytes)Rodné a křestní listy knížat
Knížecí štíty
a jejich význam pro určení jednotlivých etap výmalby
rotundy Nanebevzetí P. Marie a sv. Kateřiny ve Znojmě
Ikonografická problematika 3. a 4. pásu maleb – PŘÍLOHA
Petr ŠIMÍK


Popis jednotlivých druhů štítů
Konec strany
Knížecí štíty.

Petr Šimík,
20.7.2004


Na malbách 3. a 4. pásu v lodi Znojemské rotundy je kromě úvodní epické (tzv. přemyslovské, správněji však rostislavské) scény a fundátorského páru při vstupu do apsidy vyobrazeno celkem 27 postav, každá se štítem a kopím s praporcem. Tvoří dvě samostatné posloupnosti knížat. V dolním 3. pásu je osm moravských panovníků (Sámovci a Mojmírovci), u nichž můžeme rozpoznat celkem čtyři typy štítů. V horním 4. pásu pak dalších devatenáct českých panovníků (pražští Přemyslovci), u nichž najdeme již pět různých typů štítů. Přitom u některých můžeme rozeznat i několik barevných variant. Četnost jejich výskytu přibližuje následující tabulka: ZPĚT na začátek strany
Začátek strany
Vyobrazení jednotlivých druhů štítů
Konec strany
Typy štítů – popis.
POPIS JEDNOTLIVÝCH TYPŮ ŠTÍTŮ 3. PÁS 4. PÁS
1. Plný s malou rozetou 1
2. Plný bez ozdoby 4
3. Půlený bez ozdoby 1
4. S puklicí (z bočního pohledu) 2 9
5. Plný s velkou rozetou 3
6. Výrazně půlený s velkou rozetou 4
7. Obrácený rubovou stranou s řemením 2
8. Se šikmými pruhy na lícní straně 1
C E L K E M 8 19
Popis jednotlivých typů štítů a četnost jejich výskytu.
Pouze jeden jediný stejný typ štítu najdeme ve 3. i ve 4. pásu maleb. Nejedná se tedy o jednotné dílo, malby 3. a 4. pásu nemohly vzniknout najednou a současně, ale každý pás v jiném časovém období.
Kromě toho, že se liší velikost rozet ve 3. a 4. pásu, liší se ještě navzájem tvar a počet lístků na rozetách ve 4. pásu. Výše popsané jednotlivé typy štítů (1-8) ve schematickém znázornění přibližuje následující vyobrazení (barvy jsou pouze orientační, nemusí vždy přesně odpovídat originálu): Příliš mnoho odlišností, než aby se mohlo jednat o jednotné dílo.
Schematické znázornění všech osmi typů šítů.
ZPĚT na začátek strany
Popis jednotlivých druhů štítů
Symbolika štítů ve 4. pásu dle J. Zástěry
Konec strany
Schematické znázor- nění jednotlivých typů štítů.
Pouze čtvrtý vyobraze- ný typ štítu s puklicí se vyskytuje jak ve 3., tak
i ve 4. pásu maleb.
Symbolikou štítů se jako vůbec první z badatelů zabýval J. Zástěra. Poté, co také první správně jmenovitě určil jednotlivé panovníky bez pláštěv plášti ve 4. pásu maleb, se mu podařilo nalézt i klíč k výkladu symboliky jejich štítů. Podle jeho řešení štíty zaznamenávají nějakou danou vlastnost knížat při nástupu vlády, v době jejich nastolení, ve většině případů jsou to okolnosti, za jakých ten který panovník přišel na svět. Zda se narodil z knížecího lože (porfyrogennetos, tj. v purpuru zrozený), či nikoliv. Současně mají leccos napovídat o jejich vzájemných příbuzenských vztazích.
S přívlastkem Porfyrogennétos vešel do dějin byzantský císař Konstantin VII. (*905). Vyjadřoval nový prvek v chápání dynastické posloupnosti a legitimity. Za řádné potomky a eventuální dědice a nástupce vládnoucího císaře byly uznány jeho děti, které se narodily ve zvláštní „purpurové“ komnatě císařského paláce a byly později předepsanou ceremonií představeny v hippodromu konstantinopolskému lidu (B. Zástěrová 1996, s. 159). Bohumila Zástěrová a kol.: Dějiny Byzance, Academia, Praha 1996, s. 159.
U Přemyslovců vždy platil seniorát nebo prvorozenství, stejně jako v celé středověké Evropě. Kuriózní byzantský nástupnický řád Basileia I. (867-886) se tu neujal, až snad na Anglii. Známe však takový případ právě z Václavovy doby a z nejbližšího sousedství. Po smrti Jindřicha I. roku 936 prosazovali někteří jeho mladšího syna Jindřicha proti staršímu Otovi, „protože byl narozen v královském paláci“ (D. Třeštík 1997, s. 473; H. Keller 2004, s. 23). Dušan Třeštík: Počátky Přemyslovců, NLN, Praha 1997, s. 473.
Hagen Keller: Otoni. Vyšehrad, Praha 2004.
Boleslav Chrabrý postupně zapudil své první dvě ženy, z nichž s druhou měl prvorozeného syna Bezpryma. Za svého nástupce však předurčil Měška II., který pocházel z třetího manželství s kněžnou Emnildou. Přesto zůstával Bezprym na otcově dvoře a teprve Měšek II. jej po nástupu na trůn vyhnal. Obdobný osud stihl i Jaromíra a Oldřicha. Samotné zapuzení manželky se pravděpodobně nerovnalo vyhnání ode dvora. Svědčí o tom jak Dětmarova zpráva o manželkách Boleslava Chrabrého a osudy jejich potomků, tak i v českém prostředí to přímo dokládají Kosmovy poznámky k uzavření manželství Oldřicha s Boženou (L. Polanský 2000, s. 46). Luboš Polanský: Spory o původ kněžny Emmy, manželky Boleslava II., s. 46. In: Kol. aut.: Přemyslovský stát kolem roku 1000, NLN, Praha 2000, s. 27-48.
Vzhledem k četným byzantinismům, které uměnovědci na znojemských malbách spatřují, je pravděpodobné, že také očividná snaha malíře o výtvarné vyjádření okolností narození knížat (v našem případě pomocí symboliky štítů) má svůj původ v Byzanci.
Štít každého panovníka, kromě toho, že je jeho rodným a křestním listem, je také jeho štítem víry (Ef 6, 16). Společně s kopím s praporcem (kopím Ducha svatého, jež je slovo Boží – Kristián, kap. 6) tvoří jeho zbraně víry – Boží zbroj, aby mohli lépe odolávat ďáblovým svodům (Ef 6, 11). Všechny vyobrazené postavy jsou proto panovníci   k ř e s ť a n š t í .
V rotundě jsou vyobrazeni pouze panovníci křesťanští.

4. pás maleb

Symbolika štítů ve 4. pásu maleb podle J. Zástěry (1990, s. 95):
Štít s puklicí (4. typ) – určuje panovníka zrozeného z knížecího lože s nástupnickým právem v hlavní linii: Bořivoj I. [09], Václav [12], Boleslav II. [15], Oldřich [17], Břetislav I. [18], Spytihněv II. [19], Bořivoj II. [23], Vladislav I. [25], král Vratislav I. [26].
Plný štít s velkou rozetou (5. typ) – panovník nastoupil na trůn jako bratr před ním panujícího knížete: Boleslav I. [14], Konrád I. Brněnský [21], Soběslav I. [27].
Půlený štít s velkou rozetou (6. typ)
a) štít je půlený zřetelnou čarou – panovník, který byl sice prvorozený, ale narodil se v době, kdy jeho otec ještě nebyl vládnoucím knížetem: Vratislav I. [10], Boleslav III. [16], Břetislav II. [22]; (toto Zástěrovo pravidlo může platit jen v případě, že vypustíme podmínku prvorozenství, neboť Vratislav I. byl mladším bratrem Spytihněva I. – pozn. PŠ);
b) bez zřetelné půlící čáry – panovník, který je synem knížete z vedlejší větve, který nikdy nevládl v centrálním sídle: Svatopluk Olomoucký [24]; jeho otcem byl nejmladší z Břetislavových synů, Ota I. Sličný (†1087), který na pražský stolec nikdy neusedl (při podrobném zkoumání snímku štítu tohoto knížete byly zbytky zřetelné dělicí čáry zjištěny i zde, můžeme proto obě varianty „a“ i „b“ sloučit: v době narození panovníka nebyl jeho otec vládnoucím knížetem – pozn. aut.).
Štít obrácený naruby (7. typ) – panovník, i když vládl jednou, je na malbách zobrazený dvakrát, jakoby vždy v jiné kvalitě, což bychom mohli připodobnit averzu a reverzu jedné mince: sv. Václav v přilbě [13], Vratislav II. s mitrou [20]; k tomu podrobněji na straně Otočené štíty, šišák sv. Václava, pláště knížat a také v odpovědích na dotazy čtenářů Obrácené štíty a Zdvojení postav Václava a Vratislava II..
Štít se šikmými pruhy (8. typ) – panovník se narodil v době, kdy byl jeho otec zbaven vlády: tento typ štítu se na malbách vyskytuje jen jednou, má jej Spytihněv I. [10]. O tom, že byl jeho otec Bořivoj „zbaven vlády“ nás informuje pouze Kristián ve své legendě. Tímto sdělením se nechal J. Zástěra zřejmě ovlivnit. Bořivoj ovšem nemohl být zbaven něčeho, čím v té době ještě nedisponoval. Pražským knížetem se ve skutečnosti stal až po narození druhého syna Vratislava, asi v roce 875. K tomu viz následující poznámka.
ZPĚT na začátek strany
Vyobrazení jednotlivých druhů štítů
Symbolika štítů ve 3. pásu dle J. Zástěry
Konec strany
Symbolika štítů
ve 4. pásu maleb
podle J. Zástěry.

Jaroslav Zástěra: Znojemská rotunda a Velká Morava, Brno 1990, s. 95.

Poznámka: Bylo tehdy skutečně tak důležité rozlišit, zda v době narození držitele štítu byl jeho otec „zbaven vlády“ či prostě jen „nevládl“, jako je tomu např. u vedlejšího štítu Spytihněvova mladšího bratra Vratislava I. [11] (6. typ)? Nebyl-li Bořivoj vládnoucím knížetem ještě při narození Vratislava (*874), nemohl jím logicky být ani při narození staršího syna Spytihněva (*872). Bořivoj usedl na pražský stolec nejspíš v roce 875, tzn. až po jednání Svatoplukova vyslance, kněze Jana z Benátek, s Ludvíkem Němcem ve Forchheimu (874). Není význam tohoto velmi výrazně se lišícího štítu se šikmými pruhy (8. typ) přece jen velmi výrazně odlišný od ostatních? Nevyjadřuje něco jiného? Vlastnost, kterou se liší od všech ostatních?
Možné vysvětlení najdete na stránce Bořivojův moravský původ (2. část).
Co symbolizují šikmé pruhy na Spytihněvo- vě štítu víry
Jediný z knížat
vládu nastoupil jako dosud nepokřtěný. Křest přijal asi až v roce 895.

3. pás maleb

Symbolika štítů ve 3. pásu maleb podle J. Zástěry (1990, s. 99):
Plný štít s malou rozetou
(1. typ) – panovník nastoupil na trůn jako zvolený král a zakladatel rodu: Sámo [01] (první král Slovanů).
Štít s puklicí (4. typ) – nástupce krále Sáma: Svatoslav [02] a pak také nástupce Mojmíra I.: Rostislav [08]. 
Zde musíme oba Zástěrovy údaje poněkud korigovat. Tvar štítu druhého panovníka ve 3. pásu maleb je pouze hypotetický, vznikl nejspíš až při Melicherově restauraci maleb (1891-1893). V tomto místě majitel pivovaru v roce 1830 rozšířil původní (západní) románské okénko – viz Trappův akvarel (1859). Můžeme vyslovit pouze domněnku, že Melicher měl asi k dispozici nějaký starší popis maleb z doby před stavebními zásahy v rotundě. Proto druhé postavě namaloval štít s puklicí, jak je patrné z jeho (schváleného a vzápětí realizovaného) návrhu restaurace maleb (kvaš 130,5×52 cm, v soukr. majetku, Harnoncourt 1999. In: L. J. Konečný 2005, s. 92-93, obr. 50). Nelze proto předpokládat, že na malbě doplnil něco, co tam původně nikdy nebylo. Sotva také můžeme tvrdit, že tehdy dospěl ke stejnému předpokladu, jako J. Zástěra, že puklice na štítu znamená syna některého z již před ním vyobrazených panovníků. Jeho jméno, jakož i jména dalších dvou knížat, nám prameny nezachovaly. Zmiňuje se o nich pouze pozdní tradice
Zástěrova identifikace osmého panovníka (Rostislav) je v rozporu se symbolikou jeho štítu, jak ji sám popsal (viz výše). Rostislavův otec vládnoucím knížetem nebyl (viz níže rodokmen Mojmírovců), Rostislav proto nemůže mít na štítu puklici, na tomto místě (tzn. poslední, osmý) zobrazen být nemůže. Z historicky doložených velkomoravských panovníků může mít štít s puklicí pouze Svatoplukův syn – Mojmír II. [08] – poslední vládce Velké Moravy (†906?). Od Mojmíra II. [08] pak můžeme zpětně odvodit jeho tři předchůdce na moravském stolci: Svatopluk [07], Rostislav [06] a Mojmír I. [05], jejichž příbuzenský vztah byl podle pramenů „synovec – strýc“.
ZPĚT na začátek strany
Symbolika štítů ve 4. pásu dle J. Zástěry
Rodokmen Mojmírovců
Konec strany
Symbolika štítů
ve 3. pásu maleb
podle J. Zástěry.

Jaroslav Zástěra: Znojemská rotunda a Velká Morava, Brno 1990, s. 99.

Jména pěti moravských panovníků [02-06] ve 3. pásu J. Zástěra převzal ze zprávy Fuldských análů k roku 872 o boji Franků s Čechy u Vltavy (1990, s. 82-83): Svatoslav, Vitislav, Heriman, Spytimír, Mojslav. Jim předřadil krále Sáma [01], za ně doplnil Mojmíra I. [07] a Rostislava [08].

J. Zástěra se (mylně) domníval, že právě za Rostislava 3. pás maleb vznikl (869/870).

Lubomír Jan Konečný: Románská rotunda ve Znojmě. Host 2005, s. 98-99, obr. 54.

Poznámka: Puklice na štítu posledního, osmého panovníka vyobrazeného ve 3. pásu vyvrací také identifikaci postav podle B. Krzemieńské (1985, 2000), která na této pozici předpokládá Vladivoje. Jeho otec však nikdy pražským vládnoucím knížetem nebyl, proto se 4. typem štítu nemůže být vyobrazený údajný Vladivoj. Jmenovité určení postav knížat podle B. Krzemieńske je i z tohoto důvodu chybné.
Viz Vzájemné porovnání hypotéz.
Plný štít bez ozdoby (2. typ) – o držitelích tohoto typu štítu nemůžeme nic konkrétního říci: [03, 04, 05, 06], pouze o Rostislavovi [06] víme, že byl synovcem Mojmíra I. [05]. Nevíme ovšem, zda to bylo známo také autorovi maleb (viz Fuldské anály k roku 846 o Ludvíkově ustanovení Rostislava, synovce Mojmírova, za vévodu moravským Slovanům).
Půlený štít bez ozdoby (3. typ) – tento typ štítu J. Zástěra spatřoval u pátého a sedmého panovníka, které identifikoval jako Spytimíra a Mojmíra I. Správně se však jedná o Mojmíra I. [05] a Svatopluka [07]. Tento typ štítu však můžeme rozeznat pouze u posledně jmenovaného panovníka – Rostislavova synovce, jak víme od Kristiána (od něj to patrně věděl i navrhovatel 3. pásu maleb). Mojmír I. [05] má 2. typ štítu.
Malby ovšem vznikly mnohem později, i podle puklice na štítu posledního, osmého knížete (4. typ) je to identifikace mylná.

Rodokmen Mojmírovců

Rodokmen Mojmírovců 

Rodokmen Mojmírovců podle písemných pramenů (jména uvedená modře), doplněný dle pozdní tradice (Tomáš Pešina z Čechorodu, Mars Moravicus, lib. II., cap. 2, 4, 5; citace viz L. E. Havlík 1992, s. 63, 68, 74, 77, 94, 113, 264, 265) a současného stavu poznání (Bořivoj, syn krále Rostislava, „zakladatele mocné dynastie“).

ZPĚT na začátek strany
Symbolika štítů ve 3. pásu dle J. Zástěry
Konec strany
Konec strany
Rodokmen Mojmírovců.

Lubomír E. Havlík: Kronika o Velké Moravě, Jota, Brno 1992, s. 312.
Lubomír E. Havlík
: Svatopluk Veliký, král Moravanů a Slovanů, Jota, Brno 1994, s. 15.


Poznámka: Symboliku štítů se po J. Zástěrovi (1990) snažili vyložit i další badatelé, ale jinak: 
V. Tatíček (1998) svůj výklad založil na regionální příslušnosti knížat, inspirováni zřejmě moravskou orlicí a českým lvem na štítech pozdějších moravských markrabat a českých knížat a králů. Tento výklad pak doslova převzal A. Novotný (2000): Pražsko (štít s puklicí), Brněnsko (plný štít s rozetou), Olomoucko (půlený štít s rozetou); „rozpůleno“ však bylo Brněnsko na brněnský a znojemský úděl (1092). Podle A. Novotného „nezávisle na sobě“ tak oba došli ke stejnému, ovšem chybnému výsledku. Chybnému mimo jiné také proto, že „správné“ pořadí a jmenovité určení jednotlivých knížat oba odvíjeli zpětně od postavy krále Vratislava I. [26], která byla přesunuta mimo posloupnost knížat na nejvýznačnější místo na západní stěně proti apsidě. Soběslav I. [27] nechal svého otce umístit po své pravici (přestože bezprostředně před ním nevládl), aby i na něj dopadlo něco z otcova královského majestátu.
S „nápadem“, že vedle takto přesunuté postavy krále není umístěn jeho syn Soběslav I., ale mladší bratr Konrád I., přišel jako první L. Konečný (1997). Oba výše jmenovaní pánové jej pak zcela nekriticky převzali. Viz také strana Zdvojení postav Václava a Vratislava II. Tak se stalo, že oběma badatelům vyšlo na Boleslava III. (999-1002, 1003) Brněnsko, na Jaromíra (1003, 1004-1012) a Břetislava I. (1034, 1035-1055) Olomoucko.
Pokud malby nějakým způsobem reflektovaly územní princip, pak to byl princip zemský. Ovšem nikoliv prostřednictvím štítů, nýbrž zakončením praporců: 
3. pás
– moravští panovníci, jejichž pravomoc zasahovala někdy i do Čech, 
4. pás – čeští panovníci, jejichž pravomoc přesahovala někdy i na Moravu, neboť mocenské centrum se v průběhu 10. století přesunulo z Moravy do Čech. Z pozdějších dobových záznamů (Dalimil, Pulkava) je známe jako „přenesení koruny a království z Moravy do Čech“ – translatio regni. Tento „přesah“ zemských pravomocí, resp. spojení Moravy a Čech vyjadřuje trojité zakončení praporce (proti jinak běžnému dvojitému). Ale to je již jiná kapitola: viz výklad dle J. Zástěry a dle P. Šimíka v 10. části hypotézy a překrývající se praporce Břetislava II. [22] a Bořivoje II. [23] (jeden s trojitým, druhý s dvojitým zakončením) v 1b. části hypotézy, které tento předpoklad potvrzují.
Když (dva) tři dělají totéž, není to vždy totéž.
Regionální princip na štítech? V případě znojemských maleb se jedná o předheraldické období! Poslední III. část výmalby byla provedena v letech 1131-1134. Kromě toho moravské úděly (brněnský a olomoucký) vznikly až na sklonku Břetislavovy vlády (1054), kdy první dvě etapy výmalby již byly hotovy.
Podrobně se symbolikou štítů, ve spojitosti s časovými údaji legend a stanoveným dožitým věkem knížat dle E. Vlčka (1997), zabýváme v části 10c hypotézy, kde najdete schematicky znázorněné štíty, čili rodné a křestní listy všech 27 postav panovníků v jejich barevných variantách. Tam také dokazujeme, že nejen z Kosmova přemyslovského mýtu (I, 6-9), ale také z jeho podání událostí kolem roku 1000 (I, 34) vyplývá, že malby v rotundě musel vidět předtím než začal psát svoji kroniku. Malby proto nemohly vzniknout najednou a současně v roce 1134, tzn. až 9 let po Kosmově smrti (†1125) (jak se domnívali J. Mašín 1954, A. Friedl 1966, ..., naposledy B. Krzemieńska-A. Merhautová-D. Třeštík 2000, J. Bažant 2000, Z. Všetečková 2004 a znovu D. Třeštík 2005). ZPĚT na začátek strany
Rodokmen Mojmírovců

Konec strany.

Chcete se o knížecích štítech dozvědět víc? Klikněte ZDE.
ani_sipl.gif (699 bytes)

Knížecími štíty se podrobně zabývá
část 10c hypotézy

Rodné a křestní listy knížat.

Hypotézy [ L. Konečný ]
[ J. Zástěra ] [ Původ mandlového tvaru štítů | Inspirační zdroje autorů maleb | Biskupské mitry | Zapůjčená ruka | Rotunda vstoupila do třetího tisíciletí ]
[ P. Šimík ]
[ 1a 1b 2a 2b 2c 3 4 5 6 7 8 9 10 10a 10b 10c 10d 11 12 ]
[ Porovnání hypotéz | Systematické utřídění hypotéz | Pohan v církevní stavbě?! |
Plášť moravských králů | Svatopluk a Bořivoj byli příbuzní | Bořivojův moravský původ – 123 | Bořivoj a hrob K1 – 12 | Otočené štíty, šišák sv. Václava, pláště knížat | Boleslav I. – kníže a bratrovrah? | Odznak hodnosti Vladislava I.? | Denáry moravských údělníků | Sinajský klášter | Kamenné kříže z Dobšic | Levá, nebo pravá? | Kniha | Náramky knížat | Knížecí štíty | Malby a stavba rotundy 1 a 2 ]

Copyright © 2004 Petr Šimík

Grafické zpracování: Studio COMET Brno

ZPĚT na úvodní stranu