MALBY ve Znojemské rotundě Obsah referátů a diskusních příspěvků přednesených na odborném semináři 18. 2. 1999 v Brně: PhDr. Jaroslav Zástěra Původ maleb – možné inspirační zdroje |
Seminář 18.2.1999. Dr. J. Zástěra – původ maleb. |
|||||||||
IKONOGRAFIE MALEB [ Zapůjčená ruka | Biskupské mitry | Odznak hodnosti Vladislava I.? | Otočené štíty, šišák sv. Václava, pláště knížat | Boleslav I. – kníže a bratrovrah? | Původ mandlového tvaru štítů | Denáry moravských údělníků | Inspirační zdroje autorů maleb | Náramky knížat | Malby a stavba rotundy ] | ||||||||||
IKONOGRAFIE detailní rozbor: [ Porovnání hypotéz | Systematické
utřídění ] Hypotéza [ J. Zástěry | L. Konečného ] Hypotéza [ P. Šimíka • 1 • 2 • 3 • 4 • 5 • 6 • 7 • 8 • 9 • 10 • 11 • 12 ] |
||||||||||
Kde můžeme hledat vzory pro malby v rotundě? Friedl a Mašín je hledali v malbách z 11. a počátku 12. století především v Salzburku, v Prüfeningu nebo v Reichenau. Tyto malby mají s technikou znojemských maleb určitou podobnost. Nemohlo je proto samozřejmě napadnout hledat inspiraci k těmto malbám jinde, než v prostoru západně od Alp. Pravda může být i jiná. Dr. Zástěrovi se podařilo najít malby pocházející z konce 8. století, a provedené téměř stejnou technikou, v chrámu Santa Maria Antiqua v Římě (obr. 1). Mandlově protáhlé velké oči s panenkou posunutou směrem k hornímu víčku, rovný delší nos a malá ústa. Pro srovnání uvádíme na obr. 2 zlomek malby z poloviny 9. století nalezené v chrámovém komplexu v Uherském Hradišti – Sadech. | Vzory pro malby. | |||||||||
Římský chrám Santa Maria Antiqua stojící v
blízkosti Fora Romana při Via Sacra (na úpatí dřívějšího Palatinu, tehdy
nazývaného kopec sv. Hypolita) byl v 70. letech 9. století zničen zemětřesením.
Malby jako zázrakem přečkaly až do dnešních dnů, protože byly zasypány a
počátkem 20. století odkryty záchranným výzkumem italské vlády. Tento chrám byl
od 8. století v opatrování řeckých mnichů – malířů, kteří emigrovali z
Cařihradu v době obrazoboreckých bouří. Papež Pavel I. jim umožnil při něm
založit klášter – řecký monastýr, kde vytvořili vynikající malířskou školu.
Zde navázali na antickou tradici maleb, ale značně ovlivnili svůj styl byzantskými
prvky. Není bez zajímavosti, že v těsné blízkosti zmíněného chrámu bylo sídlo papeže Mikuláše I. i Hadriána II. V nevelké vzdálenosti od kláštera byl také Romulův chrám, jehož jméno připomíná známou pověst o založení Říma. |
Santa Maria Antiqua. | |||||||||
|
Obr. 1. P. Maria Egyptská – snímek fresky z chrámu Santa Maria Antiqua v Římě (přelom 8. a 9. století). Obr. 2. Doplněná malba lidské tváře z příkrovu hrobky 12/59 v kapli kostela s křížovou dispozicí v Uh. Hradišti – Sadech (pol. 9. století). |
|||||||||
Chrámový komplex na tzv. metropolitní výšině u Sadů v aglomeraci Uherského Hradiště odkryl pečlivý archeologický výzkum V. Hrubého. V boční kapli tohoto komplexu byla v roce 1959 objevená mimořádná hrobka označená číslem 12/59. Hrob umístěný uprostřed hrobní kaple původně kryl zděný stupínkový náhrobek, z něhož se uchovala část těsně pod ornicí a další valná část propadla do hrobové jámy. Obdélníková destrukce tvořená pískovcovými kameny obsahovala vazní i omítkovou maltu, namnoze s malovanou výzdobou. Tato destrukce překrývala v hloubce 34 cm dislokované kusy rozpadlého příkrovu z velkých pískovcových ploten spočívajících na propálené vrstvě s uhlíky. Druhá taková vrstva s kusem příkrovu se objevila v hloubce 74 cm. Zmíněné obezdění hrobky bylo barevně ozdobeno technikou al secco (malba na suchou omítku). Barevné odstíny malby i její hutnost silně utrpěly staletým uložením v půdě. Bylo použito několika barev. Lze rozeznat čerň, červeň, bílou a barvu šedou až modravou a snad původní olivovou zeleň. Malováno bylo na jemně vyhlazeném nažloutlém podkladu. Jeden sestavený zlomek monumentální malby představuje neúplnou levou polovinu asi mužské tváře, orientované en face, s rovným delším nosem, drobnými ústy a mandlově protáhlým velkým okem. Portrét připomíná byzantské malby jihovýchodní Evropy. Pravou část portrétu rekonstruoval ak. malíř J. Turoň. | Hrob velmože v Uh. Hradišti – Sadech. Ze záznamů a terénní dokumentace prof. PhDr. Viléma Hrubého, DrSc. |
|||||||||
|
Obr. 3. Klášter Sacro Speco v Subiacu. |
|||||||||
|
Obr. 4. Detail malby z jeskyně Božího Pastýře v benediktinském klášteře Sacro Speco v Subiacu. |
|||||||||
Podobné rysy (mandlové oči, dlouhý rovný nos malá ústa) můžeme najít i na malbě v jeskyni Božího Pastýře v klášteře Sacro Speco v Subiacu. V této jeskyni žil sv. Benedikt z Nursie, později byla přestavěna na kapli. Subiaco leží asi 50 km JV od Říma nad řekou Aniene (starověký Teveronne). V této oblasti se nalézá také klášter Sancta Scolastica (ze 7. století) a zbytky dalších 12 benediktinských klášterů. | Malba v jeskyni Božího Pastýře. | |||||||||
IKONOGRAFIE MALEB [ Zapůjčená ruka | Biskupské mitry | Odznak hodnosti Vladislava I.? | Otočené štíty, šišák sv. Václava, pláště knížat | Boleslav I. – kníže a bratrovrah? | Původ mandlového tvaru štítů | Denáry moravských údělníků | Inspirační zdroje autorů maleb | Náramky knížat | Malby a stavba rotundy ] | ||||||||||
IKONOGRAFIE detailní rozbor: [ Porovnání hypotéz | Systematické
utřídění ] Hypotéza [ J. Zástěry | L. Konečného ] Hypotéza [ P. Šimíka • 1 • 2 • 3 • 4 • 5 • 6 • 7 • 8 • 9 • 10 • 11 • 12 ] |
||||||||||
S použitím diskusního příspěvku PhDr. J. Zástěry předneseného na semináři Malby ve Znojemské rotundě 18. února 1999 na PdF MU Brno, volně zpracoval a doplnil Petr Šimík.
Copyright © 1998-2002 Petr Šimík
Grafické zpracování: Studio COMET Brno