BISKUPSKÉ MITRY

IKONOGRAFIE
4. pásu maleb
Obsah referátů a diskusních příspěvků přednesených na odborném semináři MALBY ve Znojemské rotundě 18. 2. 1999 v Brně:
PhDr. Jaroslav Zástěra
Biskupské mitry Spytihněva II. a Vratislava II.

Seminář 18.2.1999.
Dr. J. Zástěra – ikonografie postav IV. pásu maleb.

IKONOGRAFIE detailní rozbor: [ Porovnání hypotéz | Systematické utřídění ]
Hypotéza [ J. Zástěry | L. Konečného ]
Hypotéza [ P. Šimíka • 1 • 2 • 3 • 4 • 5 • 6 • 7 • 8 • 9 • 10 • 11 • 12 ]

V další části svého příspěvku bych chtěl navázat na digitální snímky, promítnuté pracovníky Ústavu pro klasická studia při AV ČR. Na dvou za sebou jdoucích postavách panovníků v pláštích ve čtvrtém pásu maleb (druhé a třetí) jsou jasně zřetelné nízké biskupské mitry z 11. století (obr. 1a, 1b a obr. 3a, 3b). Jak je nám známo z historických pramenů, jedná se o knížata Spytihněva II. [19] a Vratislava II. [20].

Spytihněv II. a Vratislav II.

Od dnes známého tvaru se původní mitra podstatně lišila: býval to nízký bílý čepec s mělkým příčným vyhloubením a jemnými špicemi nad spánky. Jak taková mitra vypadala nám přibližuje obr. 2. Ve 12. století došlo k jejich zvýraznění a především k pootočení, takže výběžky se ocitly nad čelem a temenem.
Mitra měla zdůrazňovat sepětí svých nositelů s Římem.
Josef Žemlička: ČECHY V DOBĚ KNÍŽECÍ, Praha 1997, s. 85 u.

Jak mitra vypadala?

Poznámka: čísla v hranatých závorkách označují pro snadnější orientaci pořadí jednotlivých knížecích postav. Ve třetím pásu maleb, za tzv. Přemyslovskou scénou, 8 postav v plášti [01-08], které pokračují ve čtvrtém pásu devíti postavami bez pláště [09-17] a deseti postavami v plášti [18-27]. Postava s pořadovým číslem [26] je jedinou postavou, na jejímž určení se shodují zatím všechny hypotézy – král Vratislav I.

Čísla v hranatých závorkách.


Obr. 1a. Při normálním světle.	Obr. 1b. Při UV světle.

Obr. 1. Spytihněv II.
Detail hlavy ze 4. pásu maleb v lodi rotundy – postava knížete v plášti druhá zleva [19]. Porovnání snímků pořízených při normálním a UV světle:
a) při normálním světle,
b) při UV světle
(foto F. Sysel 1999).

Kníže Spytihněv II. získal v r. 1059 anebo 1060 od papeže Mikuláše II. (1058-1061) právo nosit při slavnostních příležitostech obřadní pokrývku hlavy, biskupskou mitru. Jaký význam pocta měla, jen odhadujeme. Šlo o vyznamenání? O projev papežské přízně? O nepatrnou náhradu za požadovaný královský titul? O odbytí žadatele, který marně očekával povýšení Prahy na arcibiskupství? Není to jasné. V každém případě musel Spytihněv za privilegium platit, a hodně, 100 hřiven stříbra ročně.
Petr Hora: TOULKY ČESKOU MINULOSTÍ 1, s. 221 n.
Josef Žemlička: ČECHY V DOBĚ KNÍŽECÍ, s. 84 d.
Překvapivé ovšem je, že Kosmas se ve své Kronice o této mitře nezmiňuje (uvádí jen „Biskupský plášť s kožíškem a kněžskou sukni“), přestože Spytihněva II. poctil jinak mimořádnou přízní. Jejím důvodem by mohlo být, kromě založení kapituly v Litoměřicích (1057) a rozsáhlé přestavby chrámu sv. Víta na Pražském hradě (1060) i Spytihněvovo vypuzení slovanských benediktinských řeholníků ze Sázavy a jejich nahrazení latinským sborem v čele s opatem německého původu.

Biskupská mitra Spytihněva II.

Obr. 2. Spytihněv II. - Svatovítská apokalypsa.

Obr. 2.
Mitra Spytihněva II.
Detail z iluminované Svatovítské apokalypsy (pol. 11. stol.).


Obr. 3a. Při normálním světle.	Obr. 3b. Při UV světle.

Obr. 3. Vratislav II.
Detail hlavy ze 4. pásu maleb v lodi rotundy – postava knížete v plášti třetí zleva [20]. Porovnání snímků pořízených při normálním a UV světle:
a) při normálním světle,
b) při UV světle
(foto F. Sysel 1999).

Kníže Vratislav II. si právo nosit biskupskou mitru dal schválit papežem Alexandrem II. (1061-1073) za stejný roční poplatek 100 hřiven stříbra, jako Spytihněv II., a od papeže Řehoře VII. (1073-1085), na začátku jeho pontifikátu, znovu potvrdit.
Josef Žemlička: ČECHY V DOBĚ KNÍŽECÍ, s. 87 d.
Bylo by na místě i zde se zmínit o tom, jaký postoj k tomuto knížeti a pozdějšímu králi zaujal náš první kronikář. Kupodivu přesně opačný, než tomu bylo u Spytihněva II., přestože zřídil olomoucké biskupství (1063) a založil kapitulu na Vyšehradě (1070). Analogicky se jako hlavní důvod nabízí opětovné povolání slovanských mnichů z uherského exilu do Sázavského kláštera (1064).

Biskupská mitra Vratislava II.


Obr. 4a. Avers denáru Vratislava II.	Obr. 4b. Revers denáru Vratislava II.

Obr. 4.
Denár Vratislava II. (VII. typ),
Praha, před r. 1086:
a) avers,
b) revers
(J. Hásková: K ikonografii českých mincí Vratislava II., in: Královský Vyšehrad, sborník, Praha 1992).
(J. Šmerda: Denáry české a moravské. Brno 1996, denár 163).

Na první pohled je patrno, že tato mince (obr. 4a, 4b, resp. 5a, 5b) je dílem dvou zřetelně se odlišujících osobností, z nichž každá vytvořila jednu stranu mince. Zatímco obraz hlavy v mitře na lícní straně byl zhotoven velkými a jednoduchými punci podle starých schémat, byzantizující hlava na rubu je netradičně „vymodelována“ pomocí drobných punců a rydla. Vyobrazení sv. Václava v podobě Kristovy hlavy (?) na Vratislavově denáru mělo však zřejmě širší smysl, idealizovalo nadpozemskou moc svatého knížete jeho ztotožněním s nebeským vládcem Ježíšem Kristem a plně zapadalo do promyšleného programu panovnické reprezentace, na němž se od 80. let podílel již význačnou měrou dvorský umělecký okruh. Důvod k použití byzantské předlohy pro zpodobnění sv. Václava na minci lze hledat v jeho specifikách, z nichž známe pouze jedinou – mimořádné postavení sázavského opata a znamenitého umělce Božetěcha na knížecím dvoře (J. Hásková, 1992). Sv. Václav zde však není vyobrazen jako Kristus (zřejmý autorčin omyl), jedná se opět (tak jako na averzu mince) o nízkou biskupskou mitru, kterou Vratislav II. získal od papeže Alexandra II.

Sv. Václav v podobě Krista podle byzantské předlohy. Povšimněte si nápadné podoby pokrývky hlavy (nízké biskupské mitry) sv. Václava na rubu mince Vratislava II. s vyobrazením mitry Spytihněva II. (obr. 1a, 1b) a Vratislava II. (obr. 3a, 3b) v rotundě.


Obr. 5a. Avers denáru Vratislava II.	Obr. 5b. Revers denáru Vratislava II.

Obr. 5.
Denár Vratislava II. před r. 1086:
a) avers,
b) revers
(A. Merhautová–D. Třeštík: Románské umění v Čechách a na Moravě. Praha 1983, s. 68).
(J. Šmerda: Denáry české a moravské. Brno 1996, denár 163).

Tím jsme získali klíč k rozpoznání dalších postav. Postava, která předchází Spytihněva II., musí být Břetislav [18] a postava následující po Vratislavovi II. musí být jeho bratr Konrád Brněnský [21]. Další postavy pak určují historicky známé Přemyslovce tak, jak jdou za sebou. Poslední postava v plášti je kníže Soběslav [27], který stojí v čele maleb. Po své pravé ruce má 9 postav v plášti, po levé ruce 9 postav bez pláště. Tyto neopláštěné postavy však nemohou být knížaty vedlejší větve moravských Přemyslovců – moravskými údělnými knížaty (A. Merhautová 1983, B. Krzemieńska 1985), ani možnými následníky knížecího stolce (L. Konečný 1997), vzhledem k tomu, že drží jako suveréni kopí s praporci. Důkazem pro toto tvrzení jsou denáry moravských údělníků, na kterých jsou sice vyobrazeni se štítem, ale mají kopí bez praporců.

Určení dalších postav.

Proto v případě postav bez plášťů se nejedná o údělná knížata, ale o pražské Přemyslovce – Bořivoje [09], Spytihněva [10], Vratislava [11], Václava (knížete) [12] a znovu Václava (svatého) s přilbou [13], což dokazuje otočený štít, jak vysvětluji ve své knize „Znojemská rotunda a Velká Morava“ (vysvětlení najdete také na samostatné straně „Otočené štíty“). Dále následují Boleslav I. [14], Boleslav II. [15], Boleslav III. [16] a poslední postava bez pláště – otec Břetislava – kníže Oldřich [17], kterým se kruh uzavírá. Jaromír v rozporu s historickými prameny vyobrazen není, protože jako kleštěnec nemohl být suverénním knížetem. Jistě však byl údělníkem v Čechách, jak dokazují jeho mince. Postavy od Bořivoje po Oldřicha jsou bez pláště, protože jejich důstojenství bylo menší, než knížat, která měla kromě Čech vládu i nad Moravou a později i nad Nitranskem. Logika maleb, pokud vycházíme ze správné premisy, je neúprosná, ač s tímto názorem někteří odborníci nesouhlasí.

Postavy bez pláště.

Další doplňující informace, tentokrát k postavě knížete Vladislava I. [25], naleznete ZDE.

Vladislav I.

ZPĚT program semináře

S použitím diskusního příspěvku PhDr. J. Zástěry, předneseného na semináři Malby ve Znojemské rotundě 18. února 1999 na PdF MU Brno, volně zpracoval a doplnil Petr Šimík.

Grafické zpracování: Studio COMET Brno