DENÁRY MORAVSKÝCH ÚDĚLNÍKŮ

IKONOGRAFIE
4. pásu maleb
Doplnění diskusního příspěvku dr. Zástěry předneseného na odborném semináři 18. 2. 1999 v Brně:
Petr Šimík
Denáry moravských údělníků

Petr Šimík –
Denáry moravských údělníků

Hypotézy [ J. Zástěra | L. Konečný ]
[ P. Šimík • 1a • 1b • 2a • 2b • 3 • 4 • 5 • 6 • 7 • 8 • 9 • 10 • 10a • 10b • 10c • 10d • 11 • 12 ]
[ Pohan v církevní stavbě?! | Porovnání hypotéz | Systematické utřídění hypotéz ]

Dějiny Moravy po zániku Velkomoravské říše jsou zahaleny tajemstvím. Řada otázek týkajících se pokračování státního a církevního života na Moravě v 10. století zůstává nezodpovězena. Nepochybně přežívaly tradice předchozího období, jak o tom svědčí mezi svědky uvedený i biskup moravský v listině mohučského arcibiskupa Willigise z 28. dubna 976 a také Kosmova zmínka (II, 21), „že byl na Moravě před časy Šebířovými (1030/1031-1067) jakýsi biskup, zvaný tuším Vracen“. Jisté je to, že na začátku 11. století ovládl Moravu polský kníže Boleslav Chrabrý, kterého velmi pravděpodobně podporovala i část moravských velmožů. Moravané bojovali dokonce jako spojenci polského panovníka proti Čechům. Čeští Přemyslovci získali Moravu výbojem proti Polákům v letech 1019–1120, když „kníže Oldřich vypudil ze všech hradů Poláky, z nichž mnoho zajatců, spoutaných vždy po stu v řadách, dal prodat do Uher a ještě dále“ (Kosmova kronika I, 40). Trvalou součástí přemyslovského státu se stala Morava za knížete Břetislava I.

Dobytí Moravy.

Rudolf Turek: Čechy na úsvitě dějin, Praha 2000, s. 42.

Obr. 1. Mapka moravských údělů

Obr. 1.
Mapka moravských údělů.
1 – státní hranice
2 – předpokládaná hranice Moravy v 11. a 12. století
3 – historická hranice Moravy a Slezska
4 – předpokládaná hranice moravských údělů
5 – předpokládaná hranice hradských obvodů
6 – sídla údělných knížat
7 – sídla hradských obvodů
8 – ostatní hrady
9 – lesy

(Mapa dle Z. Měřínského)

Nový politicko-správní systém vybudovaný Břetislavem (1034–1055) se opíral o tzv. břetislavské hrady, z nichž nejdůležitější byly Olomouc, Brno a Znojmo (obr. 1). Na těchto hradech sídlila údělná knížata, příslušníci přemyslovského rodu, zatímco nejstarší z Přemyslovců vládl v Čechách.

PRAHA.	ZNOJMO	BRNO	OLOMOUC
Oldřich †1034	•Břetislav (po r. 1019)
Břetislav (od r. 1035) †1055	Břetislav
	•Konrád I. Brněnský a •Ota I. Sličný (od r. 1054)		•Vratislav II. (od r. 1054)
Spytihněv II. †1061	Spytihněv II. (od r. 1055)
	Spytihněv II.		•Vratislav II. (od r. 1056)
Vratislav II. †1092	•Konrád I. Brněnský (od r. 1061 do r. 1092)		•Ota I. Sličný (od r. 1061) †1087
			Eufémie?
			Boleslav †1091

TABULKA 1:
Moravské úděly, správci a údělníci –
1. část.

Legenda:
• moravští údělníci,
• násilně dosazení údělníci,
správci údělů (bez označení).

Zpočátku (po roce 1019) Morava nedělena, potom na sklonku Břetislavova života (1054) rozdělena na dvě „partes“. V roce 1061 tzv. druhé dělení Moravy. Od roku 1092 západní část Moravy rozdělena na znojemský a brněnský úděl.

Dělení Moravy
(viz tab. 1).

PRAHA.	ZNOJMO	BRNO	OLOMOUC
Konrád I. Brněnský †6.9.1092	•Litold Znojemský (od r. 1092 do r. 1097/99)	•Oldřich Brněnský (od r. 1092 do r. 1097/99)	Oldřich Brněnský (od r. 1092)
Břetislav II. (od r. 1092) †1100			•Svatopluk Olomoucký a •Ota II. Černý (od r. 1095? do r. 1107)
	Bořivoj II. (od r. 1097/99 do r. 1100)
Bořivoj II. (do r. 1107)	•Litold Znojemský (od r. 1100) †1112	•Oldřich Brněnský (od r. 1100) †1113
Svatopluk Olomoucký (od r. 1107) †1109			•Ota II. Černý (od r. 1107) v letech 1110-13 Vladislavem I. vězněn
Vladislav I. (od r. 1109)	Soběslav (od r. 1115 do r. 1123)

TABULKA 2:
Moravské úděly, správci a údělníci –
2. část.

Legenda:
• moravští údělníci,
• násilně dosazení údělníci,
správci údělů (bez označení).

Poprvé porušil stařešinský nástupnický řád Břetislav II. prosazením Bořivoje II. na pražský stolec na úkor Oldřicha Brněnského. Rozhodla bitva u Malína (u Kutné Hory). Podruhé jej porušil Svatopluk Olomoucký, když násilím zbavil Bořivoje II. vlády, opět na Oldřichův úkor, ale i Vladislavův. Do třetice i Vladislav I. po zavraždění Svatopluka (Vršovci?) pominul nároky Litolda Znojemského (Oldřich se tehdy již vzdal politického života). Ota II. Černý byl mladší než Vladislav I. Přesto pro politické pletichy jej Vladislav I. uvrhl do vězení.

Porušování stařešinského nástupnického řádu Břetislava I.
(viz tab. 2).

PRAHA.	ZNOJMO	BRNO	OLOMOUC
Vladislav I. †1125	•Konrád II. Znojemský (od r. 1123 do r. 1126?)	Ota II. Černý (od r. 1123 do r. 1125)	•Ota II. Černý †1126
Soběslav I. †1140		•Vratislav Brněnský (od r. 1125 do r. 1128)
	Soběslav I.		•Václav Olomoucký †1130
	Soběslav I.
	•Konrád II. Znojemský (od r. 1134) †1150	•Vratislav Brněnský (od r. 1130) †1156	•Lupold (1135-37)
			•Vladislav (1137-40)
Vladislav II. rezign. r. 1172			•Ota III. †1160

TABULKA 3:
Moravské úděly, správci a údělníci –
3. část.

Legenda:
• moravští údělníci,
• násilně dosazení údělníci,
správci údělů (bez označení).

V roce 1126 v bitvě u Chlumce padl na straně císaře Lothara i Ota II. Černý obhajující své právo na pražský stolec proti Soběslavovi.

Bitva u Chlumce.

Nyní, když jsme si uspořádali moravské údělníky do přehledné tabulky, se můžeme věnovat denárům, které si nechali na Moravě razit. Budeme se zabývat především denáry, na kterých jsou údělníci vyobrazeni s kopím v ruce. Z tohoto důvodu jsou vynechány ukázky denárů Konráda II. Znojemského, denáry Vratislava Brněnského pramen neobsahoval. Podle hypotézy dr. Zástěry nemohou být knížata bez pláště, namalovaná ve čtvrtém pásu maleb, moravskými údělníky (resp. možnými následníky knížecího stolce), protože drží v ruce kopí s praporcem. Kopí s praporcem (a nikoliv plášť) je znakem suveréna, proto všech 19 postav namalovaných ve 4. pásu maleb, ať již s pláštěm nebo bez, musí být pražští Přemyslovci. Naši pozornost zaměříme tedy na tento detail. Následující příklady ražeb neberte jako vyčerpávající materiál, ale jen jako orientační vzorek.

Moravský údělník = kopí bez praporce.

Obr. 2.
Denáry moravských údělníků.
318-Vratislav II.
157-Vratislav II.
159d-Vratislav II.
164a-Vratislav II.

318 – denár Vratislava II. (Olomouc) před r. 1061 (VRATIZLAVS) – kopí s praporcem
157 – denár Vratislava II. (Praha) po r. 1061 (VRATIZLAV DVX) – kopí s praporcem
159d – denár Vratislava II. (Praha) ze 60. let 11. stol. (WRATIZLAS) – kopí bez praporce
164a – denár Vratislava II. (Praha) před r. 1086 (WRATIZLAS) – kopí bez praporce

Obr. 3.
Denáry moravských údělníků.
428a-Konrád I. a Ota I.
431-Konrád I.
433a-Konrád I.
433b-Konrád I.

428a – denár Konráda I. Brněnského a Oty I. Sličného (mladší Vratislavovi bratři) patrně z let 1054-55, tzn. z doby, kdy společně spravovali brněnsko – kopí bez praporce
431, 433a, 433b – denáry Konráda I. Brněnského z doby po tzv. druhém dělení Moravy – kopí bez praporce

Obr. 4.
Denáry moravských údělníků.
330-Ota I.
331-Ota I.
333-Ota I.
334-Ota I.

330 – denár Oty I. Sličného z doby po tzv. druhém dělení Moravy – kopí bez praporce
331, 333, 334 – z téže doby pocházejí i tyto denáry Oty I. Sličného (na reversu 331 sv. Václav ve zbroji s přílbou na hlavě) – kopí s praporcem

Obr. 5.
Denáry moravských údělníků.
344-Svatopluk, Eufemie a Ota II.
341-Boleslav I.
345-Svatopluk Olom.
364-Svatopluk Olom.

344 – denár Svatopluka Olomouckého, Eufemie a Oty II. Černého (manželka a synové Oty I.) patrně z doby, kdy Eufemie měla Olomoucký úděl ve správě (před r. 1095) – kopí bez praporce
341 – denár Boleslava, nejstaršího syna Vratislava II. se Svatavou, z doby kolem r. 1090, kdy byl správcem olomouckého údělu – kopí bez praporce
345, 364 – denáry Svatopluka Olomouckého z let 1095-1107 – kopí bez praporce

Obr. 6.
Denáry moravských údělníků.
444-Oldřich Brněnský
448a-Litold Znojemský
448b-Litold Znojemský
382-Vladislav I

444 – denár Oldřicha Brněnského z doby 1092-97, 1100-13 – čtyři hlavičky (4 evangelisté?)
448a, 448b – denáry Litolda Znojemského z doby 1092-99, 1101-12 – kopí bez praporce
382 – denár Vladislava I. z let 1110-13? nebo dříve 1117-20?, tedy z doby, kdy se Vladislav I. dobrovolně – na nátlak rakouské strany – vzdal vlády ve prospěch staršího bratra Bořivoje II.(viz revers – předání kopí s praporcem?) (nejedná se o údělníka) – kopí bez praporce

Obr. 7.
Denáry moravských údělníků.
387-Ota II. Černý
388-Ota II. Černý
414-Václav Olomoucký
415-Václav a Jindřich

387, 388 – denáry Oty II. Černého z doby 1092-97, 1100-13 – kopí bez praporce
414 – denár Václava (syn Svatopluka Olomouckého) z doby 1126-30 – kopí s praporcem
415 – denár Václava a Jindřicha (Zdíka-olomouckého biskupa?) z let 1126-30 – kopí s praporcem

Po zhlédnutí uvedeného vzorku denárů moravských údělníků (i když nevíme jak vypadaly denáry Vratislava Brněnského) lze konstatovat, že vyobrazení na denárech může do značné míry podpořit hypotézu J. Zástěry, nikoliv však beze zbytku. Na mincích některých olomouckých údělníků se objevuje kopí s praporcem:

Vratislav II. (Olomouc) před r. 1061 (moravský údělník),
3× Ota I. Sličný (Olomouc) po tzv. druhém dělení Moravy, tzn. za vlády Vratislava II.
Václav Olomoucký, syn Svatopluka Olomouckého, v letech 1026-30 za vlády Soběslava I.
Václav Olomoucký a Jindřich (Zdík – olomoucký biskup?), v letech 1026-30 za vlády Soběslava I., oba poslední případy opět z olomouckého údělu.

Shrnutí.

Jsou to ty výjimky, které potvrzují pravidlo? Jistě ano. Zejména, když není vůbec vyloučeno, že tím, kdo drží v těchto případech kopí s praporcem, je sv. Václav – věčný kníže a panovník.
To, zda na denáru bude kopí s praporcem nebo bez, si rozhodoval pravděpodobně každý zadavatel ražby sám. Kdežto o tom, jakým pravidlům budou podléhat malby v rotundě, rozhodoval jen jeden člověk – jejich autor. A ten nepochybně věděl, jakým způsobem se panovník ujímá vlády, jakými pravidly se tento akt v Čechách obvykle řídí. Po schválení sněmem Čechů a Moravanů se nastupující panovník musel poddat římskému králi nebo císaři. Ten volbu knížete potvrdil symbolickým podáním korouhve, čímž mu současně předal zemi v léno.

Nikde se nehovoří o předání p l á š t ě .

Všechny hypotézy, které v panovnících bez pláště, ale držících kopí s praporcem, vidí moravské údělníky (resp. možné následníky trůnu či žijící potomstvo) jsou neplatné, protože v rotundě ani žádní údělníci (resp. následníci či potomstvo) být nemohou, neboť všech 27 vyobraze- ných knížat má jako odznak panovníka-suveréna kopí s praporcem.

Udělení léna.

Panovníka od údělníka (resp. od následníka či přemyslovského potomka) proto neodlišuje plášť, ale k o r o u h e v .

Udělení léna světským knížatům (vpravo).

Závěr.
Římský král (císař) uděluje léna biskupovi, abatyši (vlevo) a svět- ským knížatům (vpravo). Podle vyobrazení z Hei- delberského rukopisu, tzv. Sachsenspiegelu, z první čtvrtiny 14. století.
J. Žemlička: Století posledních Přemys- lovců, Praha 1998, s. 42.

Korouhev jako atribut sv. Václava

T. Krejčík (1986, s. 374): „Korouhev jako symbol suverenity mohla být propůjčována jako symbol léna. Na moravských denárech doprovází korouhev panovníka poměrně zřídka, častěji je zde zachycena jako atribut sv. Václava“ (Tomáš Krejčík: Ikonografie moravských denárů, s. 374. In: Denárová měna na Moravě, Sborník, Moravské muzeum v Brně 1986, s. 369-378).

Tomáš Krejčík: Ikonografie morav- ských denárů, Brno 1986, 374.

E. Vlček (1997, s. 115): „Oficiální státní kult sv. Václava se objevuje až s uvedením jeho jména a vyobrazení na mincích roku 1004. Od roku 1050 přibývá na zobrazeních světce důležitý symbol, a to trojdílný praporec, jako výraz dovršení českého státu“ (Emanuel Vlček: Nejstarší Přemyslovci, s. 115).

Emanuel Vlček: Nejstarší Přemyslovci, Praha 1997, s. 115.

Na otázku: „Proč prvních devět knížat ve 4. pásu [09-17], údajných moravských údělníků, není vyobrazeno také v plášti, jako těch osm před nimi ve spodním 3. pásu [01-08] a dalších deset za nimi [18-27]?“ najdete odpověď v článku „Plášť moravských králů“.

Proč nemají plášť?

Úvod a mapka s použitím publikace Vladimír Nekuda: Morava ve středověku, katalog, Brno 1997, chronologické tabulky moravských údělníků zpracovány podle textu Barbara Krzemieńska: Moravští Přemyslovci ve znojemské rotundě, Ostrava 1985, ukázky denárů moravských údělníků z publikace Jan Šmerda: Denáry české a moravské, Brno 1996, volně zpracoval a doplnil Petr Šimík.

Grafické zpracování: Studio COMET Brno