MALBY
ve Znojemské rotundě
Podrobný obsah referátů a
diskusních příspěvků přednesených na odborném semináři 18. 2. 1999 v Brně:
PhDr. Jaroslav Zástěra
Ikonografický výklad maleb |
|
Seminář 18.2.1999.
J. Zástěra: Ikonografie maleb. |
|
|
|
Na úvod je třeba se zmínit přehledně, ve stručnosti,
ale především objektivně o všech názorech a hypotézách od roku 1821, které se
zabývaly výkladem maleb a jejich stářím a tím i stářím stavby samotné. První
byl znojemský farář Josef Gollinger, který r. 1821 přišel s hypotézou, která v
postavách obou pásů viděla Valkýry, které bůh války Odin posílá do boje. Tento
pohled byl ovlivněn přístupem ke germánské mytologii. Podstatně správněji vyložil
obsah maleb o rok později znojemský rodák J. Pittner. Přišel s názorem, že druhé a
třetí pořadí ilustruje české dějiny, a i když výklad postav byl trochu
fantastický, považoval je za české panovníky. Jeho výklad pak zastával z českých
archeologů K. V. Zap. |
|
Úvod.
Nejstarší hypotézy:
Gollinger, Pittner, Zap. |
S objevným názorem pak přišel kustod Moravského muzea v
Brně Mořic Trapp, který sepsal práci a k ní připojil kolorované
kresby znojemských maleb včetně půdorysu a řezu rotundy. Význam Trappova činu
byl v tom, že dal podklad k žádosti Centrální kulturní komisi ve Vídni, aby malby,
které byly již v otřesném stavu, byly zachráněny restaurací. Jeho snaha
podporovaná Františkem Palackým měla kladný výsledek, a tak koncem století (19.) se
znojemské malby dočkaly, za pomoci (hlavně finanční) znojemského magistrátu,
potřebné restaurace. Dalšími odborníky, kteří se malbami zabývali, byli V. Houdek,
F. Lehner, vydavatel Dějin umění národa českého, který svůj výklad opřel
především o Hájkovu kroniku. Předseda Centrální kulturní komise ve Vídni profesor
Trenkwald a restaurátor Gerisch v malbách viděli zobrazení legendy sv. Isidora,
patrona sedláků. |
|
Trappovy akvarely.
Houdek, Lehner, Trenkwald, Gerisch. |
V našem století (20.) to byl především profesor A.
Matějček, který v malbách viděl přemyslovskou dynastii, stejně hodnotili obsah
maleb profesor J. Mašín, Jan Květ, profesor A. Friedl. S dalšími hypotézami pak
přišla A. Merhautová a D. Třeštík, B. Krzemieńska, J. Zástěra a L. Konečný. Zde
se začínají objevovat na scéně, vedle pražských Přemyslovců v pláštích, v
postavách bez pláště ještě moravští údělníci, resp. veškeré žijící
členstvo přemyslovského pokolení. Ale k tomu se ještě vrátím na jiném místě. |
|
Hypotézy formulované ve 20. století.
Matějček, Mašín, Květ Friedl, Merhautová, Třeštík, Krzemieńska,
Zástěra, Konečný. |
Nyní je třeba se zmínit o tom, jak stáří rotundy a tím
i maleb bylo postupně posouváno do stále staršího období. Pozornost budu věnovat
především názorům z 20. století. Profesor A. Matějček zařazoval malby rotundy do
první poloviny 13. století. Jan Květ do sklonku 12. století. Jiří Mašín nejprve do
roku 1190, později před rok 1158, až konečně přistoupil k datování Antonína
Friedla. A. Friedl vycházel jak z rozboru maleb, tak i z rytého
nápisu, nalezeného na zdi rotundy v poslední den restaurace prováděné
Františkem Fišerem (13. listopadu 1949), který obsahoval letopočet 1134.
Pravost nápisu byla po dlouhých sporech uznána až pátou komisí vědců, jak ve své
knize „Přemyslovci ve Znojmě“ píše Antonín Friedl. Tento letopočet pak uznali i
další odborníci, kteří vyšli s jiným výkladem maleb, pokud jde o postavy
panovníků, než A. Friedl. Byli to A. Merhautová, D. Třeštík a B. Krzemieńska. |
|
Stáří maleb.
Od 1. pol. 13. stol. po rok 1134. |
Toto datování maleb se udrželo až do roku 1982, kdy jsem
na první ministerské komisi ve Znojmě vystoupil se svým názorem, že provedení maleb
je možno zařadit na základě mé interpretace celého cyklu včetně výzdoby apsidy a
mariánského pořadí do doby velkomoravské, a to do doby konce vlády
krále Rostislava po příchodu arcibiskupa Metoděje z Říma na Velkou Moravu v závěru
roku 869 nebo na počátku roku 870. Přirozeně tento můj názor vyvolal mezi
vědeckými kruhy šok a nelze se proto divit, že spor o stáří maleb a nakonec i
samotné stavby trvá dodnes. Je to pochopitelné, protože téměř 100 let trval spor o
posunutí stáří maleb z první poloviny 13. století do roku 1134 a já najednou
přicházím s názorem, že toto stáří je nutno posunout o dalších 264 let hlouběji
do minulosti. Důkazy podrobně uvádím ve své knize „Znojemská rotunda a Velká
Morava“, která byla vydána koncem roku 1990. |
|
První tři pásy maleb velkomoravského stáří. |
Hlavní důvod, který shora uvedené odborníky vedl k
nesprávným závěrům, pokud jde o stáří maleb, byly silné byzantské prvky v
malbách, a to jak v cyklu P. Marie, tak v zobrazení Krista v majestátu posledního
soudu v apsidě a konečně typická byzantská strnulost především
postav panovníků v spodním (tj. 3.) pásu maleb. Tento způsob maleb byl znám z
počátku 12. století v oblasti Salcburku, Reichenau, Hirschau nebo Prüfeningu.
Klášterní malířské školy převzaly tento styl buď ze západu z oblasti kláštera
v Cluny, anebo z jihu z oblasti severoitalské přes Tyroly nebo Korutany. A proto se
nelze divit, že na základě letopočtu uvedeného v nápise – 1134 – usuzovali shora
uvedení odborníci, že znojemské malby mohly být ovlivněny uvedenými uměleckými
centry na západ od Znojma. |
|
Silné byzantské prvky v malbách. |
Nikoho tehdy nemohlo napadnout, že by tento styl maleb mohl
přijít přímo z Říma, kde koncem 8. a počátkem 9. století vznikl v malířské
škole byzantských umělců usazených v monastýru při chrámu Santa Maria Antika, kde
byli také Konstantin a Metoděj při své návštěvě Říma ubytovaní. Když byl pak
Metoděj v roce 869 jmenován arcibiskupem a vracel se na Velkou Moravu, je
pravděpodobné, že v jeho průvodu byli také dva malíři z tohoto kláštera, což
bylo tehdy obvyklé. A tak se tento styl maleb dostal do Znojma, jako konečně i do
Mikulčic a Uherského Hradiště, neboť je nám známo podle dochovaných fragmentů,
že tamní chrámy z 9. století byly také vymalovány. |
|
Styl maleb přímo z Říma. |
Sám obsah maleb a hlavně místo v případě Znojma
svědčí o tom, že stavba chrámce s malbami postav panovníků v hlavní lodi
je naprosto ojedinělá – bez příkladu v celé Evropě, a že by těžko
mohla vzniknout v okrajové hraniční části Moravy, kam Znojmo v roce 1134 patřilo,
když nic podobného nebylo vymalováno ani v Praze, ani v Olomouci. Důvod musel být
jiný. Muselo se nutně jednat o dobu, kdy Znojmo bylo centrem většího územního celku
sahajícího až k Dunaji, a to mohlo být jedině v době velkomoravské. Také dosud
nevysvětlená torza nápisu v apsidě z titulačního pásu v triumfálním oblouku
(METODE FONDIT – založil Metoděj) a v lodi ve spodním (3.) pásu panovníků (ZAMO
– Sámo) by těžko vysvětloval letopočet 1134, a to nemluvě o tom, že na
infračervených snímcích se objevily pod latinskými písmeny písmena řecké abecedy
a v malbách klenby pak 2 písmena hlaholice. |
|
V době, kdy Znojmo bylo centrem. Nápisy. |
Také pokud jde o postavy knížat byli odborníci zatíženi
pražským pohledem, když panovníky v pláštích považovali pouze za
české vládce – především ve spodním (3.) pásu – a neuvědomili si, že rotunda stojí ve Znojmě a že se
tedy musí jednat o panovníky, kteří vládli Moravě. V horním (4.) pásu jsou pak
ztělesněny postavy knížat bez plášťů, kterých je devět
a kteří vládli pouze v Čechách a deset panovníků v plášti,
kteří vládli v Čechách i na Moravě. Všech těchto 19 postav v horním (4.) pásu
bylo pravděpodobně přimalováno až v roce 1134 za vlády Soběslava I. Všichni
kunsthistorici až do mé hypotézy došli k závěru, že jedině jistá postava z obou
panovnických řad je první český král Vratislav I.,
který má prokázané atributy hodnosti krále – korunu a žezlo. Pokud jde o 8 postav
knížat ve spodním (3.) pásu, Friedl a Mašín je měli za postavy Kosmových
mýtických panovníků od Přemysla po Hostivíta. Ve vrchním (4.) pásu pak viděli v
postavách v pláštích 10 vybraných panovníků z řady Přemyslovců již
historických. Zbývajících 9 postav bez pláště bylo pro ně členstvo
přemyslovského rodu vládnoucí na jednotlivých moravských údělech. |
|
Panovníci v plášti vládli Moravě. |
Podle mého výkladu pak dvě postavy
nad triumfálním obloukem, na rozdíl od jmenovaných kunsthistoriků, kteří v nich
viděli Konráda Znojemského a Marii Srbskou z roku 1134 jako donátory, považuji za
Rostislava, jehož ruka drží kostel a ne rotundu,
jako symbol založené samostatné církve moravské, jejímž arcibiskupem se stal
Metoděj, což již dokazuje zbytek zmíněného nápisu v triumfálním oblouku (METODE
FONDIT – založil Metoděj), a kněžnu Libuši, která drží v ruce obětní nádobu. |
|
„Donátoři“. |
Přemyslovskou scénu pak
vysvětluji sice také jako posvátnou orbu, ale oráč pro mne není Přemysl, nýbrž
první slovanský král Sámo, který zakládá sídelní
město slovanského státu, podobně jako Romulus zakládal Řím a Buzyges Athény. V
postavách 8 panovníků v plášti ve spodním (3.) pásu pak
vidím vládce od Sáma až po Mojmíra a Rostislava (podrobnosti v knize „Znojemská
rotunda a Velká Morava“). |
|
Tzv. „Přemyslovská scéna“ a prvních 8 knížat. |
Zbývající postavy ve vrchní části (4. pás), kterých
je celkem 19 (podle Soběslavovy listiny jich bylo také 19), tvoří dvě skupiny. První
tvoří 9 panovníků bez pláště, z nichž první je
Bořivoj, následuje Spytihněv, Vratislav, Václav a znovu Václav (jako bojovník boží
s přilbicí na hlavě a obráceným štítem), dále Boleslav
I., Boleslav II., Boleslav III. a konečně Oldřich. Malíři vypustili Vladivoje, který
byl dosazen polskou okupační mocí a Jaromíra, který jako kleštěnec nemohl podle
středověkých regulí zastávat místo vládnoucího knížete. Po Oldřichovi pak
následuje 10 panovníků v plášti. První postava knížete v
plášti je Břetislav I., který vládne jak na Moravě, tak v Čechách a
který jako kníže státoprávně připojil Moravu k Čechám. Následuje Spytihněv II.
a Vratislav II. (ten opět s obráceným štítem), kteří byli identifikováni nízkou mitrou, kterou jim za poplatek přidělili papežové
Mikuláš II. a Alexander II. Další postavou je Konrád Brněnský, pak Břetislav II. a
Bořivoj II. (navzájem se překrývající praporce
symbolizují vzájemnou smlouvu – první porušení nástupnického řádu Břetislava
I.), Svatopluk Olomoucký a Vladislav I. (oba mají ruce
držící štít zahalené pláštem – další porušení Břetislavova
stařešinského řádu), znovu Vratislav II. jako první král český a konečně
Soběslav I., poslední panovník v plášti, kterým se kruh panovníků uzavírá.
Všimněme si jaká shoda okolností: první postava v plášti ve spodním (3.) pásu
král Sámo (správně Samoslav), poslední v horním (4.) pásu Soběslav, což v
pokročilé češtině znamená totéž. |
|
Ikonografie 4. pásu. |
Mimo postavy sv. Václava jsou další důležité důkazy v
barvě podkresby (ve 3. pásu okrová, ve 4. pásu rudkou) a především v rozdílné
velikosti panovníků spodního (3.) a vrchního (4.) pásu. V raně románském
malířství platila zásada, že čím byla vyobrazená postava důležitější a
hodnost vyšší, tím byla také velikost postavy větší. Panovníci vrchního
(4.) pásu, kde je také první český král Vratislav I., jsou o 35 cm menší, než postavy spodního (3.) pásu.
Proto nemohly být oba pásy malovány ve stejnou dobu, neboť vrchní (4.) pás musel
být dodatečně domalován v prostoru, který zbýval. Důkaz pro toto
tvrzení je ve spodním (3.) pásu, kde v tzv. Přemyslovské scéně postavy obou poslů
jsou o hlavu menší, než postava Přemysla-Oráče,
podle našeho výkladu krále Sáma – zakladatele města, jak mimo veškerou pochybnost
dokazují na UV fotografiích nápisy „ZAMO“ nad touto postavou. |
|
Rozdílná výška postav ve 3. a 4. pásu maleb. |
Dalšími důkazy jsou stavební prvky rotundy samotné,
které byly zjištěny archeologickým průzkumem a které se bohužel neprojevily v
konečné zprávě archeologické komise v roce 1990. Tak Boris Novotný ve své zprávě
z roku 1965 o průzkumu znojemské rotundy uvádí, že podlaha svou skladbou je stejná
jako podlahy sakrálních a světských staveb v Mikulčicích a v Uherském Hradišti.
Dále zjistil, že základy oltáře byly v takové vzdálenosti od zadní stěny apsidy,
že kněz mohl stát za oltářem, tedy podle ritu byzantského – cyrilometodějského.
Zadní stěna při současném průzkumu naopak ukázala, že v ní byl zazděný
výklenek (sedes) pro biskupský trůn – opět podle zvyklostí 9. století v případě
biskupského chrámu. Bylo to prokázáno rozborem jednotlivých omítek, který byl
proveden v roce 1991. |
|
Oltář a sedes. |
Další důležitý důkaz je výzkumem odkrytá byzantská
lavice, která se nevyskytuje v žádné rotundě na našem území. Jasně tak ukazuje na
byzantské stavby, v kterých byla v 7. a 8. století obvyklá. Nevysvětlené komisí
zůstaly i pravidelně umístěné otvory (jamky) v podlaze rotundy na základové skále v
šířce a hloubce 30 cm, které nasvědčují tomu, že předchůdcem stavby byla stavba
jiná, která měla dřevěnou konstrukci. Otvory nemohly v žádném případě sloužit
pro lešení, jak nesprávně usoudila komise, ve které nebyl žádný stavební
odborník. Funkci těchto otvorů odborně prozkoumal pracovník stavební fakulty v Brně
doc. Ing. Vlček. Nedokončený zůstal průzkum skalního podloží, na kterém rotunda
stojí. Další průzkum ukáže, zda skála pod podlahou obsahuje mimo chodeb kryptu,
která je místem posledního odpočinku velkomoravských panovníků a zda ve stěně po
levé straně za oltářem je umístěn hrob arcibiskupa Metoděje. |
|
Byzantská lavice, otvory v podlaze, podzemní chodby,
krypta. |
Jak patrno, tato stavba si opravdu zaslouží
plnou pozornost naší i mezinárodní veřejnosti a je třeba věřit, že s podporou
Klubu přátel Znojemské rotundy, Památkové péče a ostatních kulturních institucí
a hlavně Ministerstva kultury, dosáhneme, aby byly dořešeny zbývající průzkumy
při naprosto objektivním a nestranném přístupu k celé problematice. Především
aby byla uspokojivě vyřešena otázka přemístění znojemského pivovaru, aby
Znojemská rotunda, tato mimořádná národní kulturní památka, mohla být umístěna
také v důstojném prostředí, které si plným právem zaslouží.
Brno, únor 1999
Jaroslav Zástěra |
|
Závěr. |
Hypotézy [ J. Zástěra | L.
Konečný ]
[ P. Šimík • 1a
• 1b • 2a • 2b
• 3 • 4 • 5 • 6 • 7 • 8 • 9 •
10 • 10a • 10b
• 10c • 10d • 11 • 12 ]
[ Pohan v církevní stavbě?! | Porovnání hypotéz | Systematické
utřídění hypotéz ] |
|
|
[ Plášť
moravských králů
| Zapůjčená ruka
| Biskupské mitry | Odznak hodnosti Vladislava I.? | Otočené štíty, šišák sv. Václava, pláště
knížat | Boleslav I. – kníže a
bratrovrah? | Původ mandlového tvaru štítů
| Denáry moravských údělníků |
Kniha | Inspirační zdroje autorů maleb | Náramky knížat | Malby a stavba
rotundy 1 a 2 ] |
|
|
PROGRAM [ Úvod | Digitální snímky | Ikonografie
maleb | Malby pod UV světlem | Diskuse – J. Zástěra | Závěr ] |
|
|
ZPĚT program semináře |
|
|