IKONOGRAFIE porovnání hypotéz

IKONOGRAFIE maleb ve Znojemské rotundě Vzájemné porovnání hypotéz a identifikace postav panovníků jednotlivými badateli: A. Friedl (1966), A. Merhautová (1983), B. Krzemieńska (1985), J. Zástěra (1986), L. Konečný (1997), P. Šimík (1999, 2000). Porovnání hypotéz vzniklých po roce 1960		IKONOGRAFIE – vzájemné porovnání hypotéz a identifikace postav panovníků jednotlivými autory.
• Schéma lodě rotundy • Úvod • • 1. část • 2. část • 3. část • 4. část • 5. část • 6. část • • Kosmas • • VDZKČ • VDZKČ-1 • VDZKČ-2 • VDZKČ-3 •		VDZKČ (Velké dějiny zemí Koruny české 1999, I. sv.)

SCHÉMA: Pohled od podlahy vzhůru do kupole lodě rotundy, proto je orientace světových stran (Z-V) zrcadlově převrácená.		SCHÉMA lodě rotundy. LEGENDA 3. pás maleb: A, B, C, D – postavy z tzv. „Přemyslovské scény“ a „fundátoři“ po obou stranách vítězného oblouku; S1, S2, S3 – stromy života; 01 až 08 – osm knížat v plášti; 4. pás maleb: 09 až 17 – devět knížat bez pláště; 13 – sv. Václav v přilbě; 18 až 27 – deset knížat v plášti; 19 a 20 – panovníci s nízkou biskupskou mitrou; 26 – král Vratislav I. Malé kroužky mezi jmény evangelistů jsou ohnivá kola cherubínů. Čárkovaně naznačeno chybějící kolo.

Vzájemné porovnání hypotéz A. Friedla (1966), A. Merhautové (1983), B. Krzemieńské (1985), J. Zástěry (1986), L. Konečného (1997) a P. Šimíka (1999). Kliknete-li na jméno autora získáte stručný obsah jeho hypotézy uvedený na straně „Chronologické uspořádání hypotéz“. Detailnější zpracování zde: J. Zástěra (1986), L. Konečný (1999), P. Šimík (1999). • Schéma lodě rotundy • Úvod • • 1. část • 2. část • 3. část • 4. část • 5. část • 6. část • • Kosmas • • VDZKČ • VDZKČ-1 • VDZKČ-2 • VDZKČ-3 •		Úvodní informace.

1. část: tzv. „Přemyslovská scéna“

1. ČÁST – tzv. „Přemyslovská scéna“ (skupina a, b) ve 3. pásu maleb.

Sk	Friedl	Merhautová	Krzemieńska	Zástěra	Konečný	Šimík
(a)	Libušino poselstvo k Přemyslovi	Libušino poselstvo k Přemyslovi	Libušino poselstvo k Přemyslovi	příjezd aktérů založení města na místo určení, kněžna Libuše ukazuje zpět na donátorku	příjezd knížecí- ho ženicha k očekávající nevěstě (pos- lední postavě oráčské scény)	uvedení Kons- tantina a Meto- děje králem Ro- stislavem a je- ho manželkou na Moravu
(b)	povolání pohana Přemysla- Oráče od pluhu na knížecí stolec	povolání pohana Přemysla- Oráče od pluhu na knížecí stolec	povolání pohana Přemysla- Oráče od pluhu na knížecí stolec	založení Znojma králem Sámem a biskupem sv. Amandem; zcela vpravo kněžna Libuše s diadémem	pohan Přemysl mezi posly při intro- nizačním cere- moniálu navlé- kání pláště jako svatební a panovnické insignie; zcela vpravo očeká- vající nevěsta (Kosmas jí poz- ději dal jméno Libuše)	založení vlastní moravské zem- ské církve, založení moc- né dynastie Přemyslovců, zavedení slo- slovanské litur- gie králem Rostislavem, Konstantinem a Metodějem; zcela vpravo Rostislavova manželka s od- znakem jeho královského titulu v rukou

(a) První část tzv. „Přemyslovské scény“: čtyřčlenná jezdecká družina (z toho nejméně dvě postavy v plášti).
(b) Druhá část tzv. „Přemyslovské scény“: oráčská scéna – trojice u pluhu v plášti a kněžna s diadémem (bez pláště) – opět čtyři osoby.
Obě vyobrazení spojuje jeden společný prvek – stejný vzor na ozdobném lemu pláště –
(a) vedoucího jezdecké družiny [A], (b) oráče – ústřední postavy oráčské scény [A]. Naprosto stejný prvek můžeme identifikovat i na lemu pláště 6. panovníka [06] ve 3. pásu maleb (viz 2. část) a na lemu pláště fundátorského páru [A, B] v části (c, d) (viz 3. část).

Stejný vzor na lemech plášťů:

2. část: 3. PÁS MALEB – osm panovníků v plášti

2. ČÁST – 8 panovníků v plášti ve 3. pásu maleb [01-08].

Poř	Friedl	Merhautová	Krzemieńska	Zástěra	Konečný	Šimík
[01]	Přemysl	Bořivoj	Bořivoj	Sámo	Knížata Přemyslova rodu – mytičtí potomci Přemysla-Oráče	Sámo
[02]	Nezamysl	Spytihněv	Spytihněv	Svatoslav		???
[03]	Mnata	Vratislav	Vratislav	Vitislav		???
[04]	Vojen	Václav	Václav sv.	Heriman		???
[05]	Vnislav	Boleslav I.	Boleslav I.	Spytimír		Mojmír I.
[06]	Křesomysl	Boleslav II.	Boleslav II.	Mojslav		Rostislav
[07]	Neklan	Boleslav III.	Boleslav III.	Mojmír I.		Svatopluk
[08]	Hostivít	Jaromír	Vladivoj	Rostislav		Mojmír II.

Poznámka: U panovníků [01, 03, 04, 07] identifikovány na rukou náramky s motivem ležatých moravských křížků (svatoondřejský kříž). Panovník [06] má stejný vzor (viz obr. vpravo) na ozdobném lemu pláště jako (a) vedoucí skupiny jezdců [A] i jako (b) ústřední postava oráčské scény [A] (viz 1. část) a jako (c, d) oba fundátoři [A, B] (viz 3. část). Praporec na kopí následující postavy [07] směřuje vzhůru. Postavy v tomto 3. pásu (2. sk.) jsou o 35 cm vyšší, než postavy ve 4. pásu maleb (4. sk.) a (5. sk.).

Vzor na lemu pláště 6. knížete:

3. část: fundátoři

3. ČÁST – (skupina c, d) fundátorský pár ve 3. pásu maleb [A, B].

Sk	Friedl	Merhautová	Krzemieńska	Zástěra	Konečný	Šimík
(c)	Konrád II. Znojemský	Konrád II. Znojemský	Konrád II. Znojemský	král Rostislav, zakladatel rotundy	Konrád I. Brněnský	král Rostislav, zakladatel Metodějova arcibiskupství
(d)	Marie Srbská, jeho manželka	Marie Srbská, jeho manželka	Marie Srbská, jeho manželka	kněžna Libuše	Wirpirk*) (z Tenglingu?), jeho manželka	jeho manželka, (snad) dalmat- ská kněžna Miloslava**, symbolizuje moravskou církev

(c) Fundátor v plášti s modelem kostela v rukou po levé straně vítězného oblouku. (d) Fundátorka v plášti s mešním pohárem v rukou po pravé straně vítězného oblouku. Obě vyobrazení spojuje jeden společný prvek – stejný vzor na ozdobném lemu pláště – totožný s lemem pláště (a) vedoucího jezdecké družiny, (b) oráče – ústřední postavy oráčské scény (viz 1. část). Naprosto stejný prvek jsme identifikovali již také na lemu pláště 6. panovníka ve 3. pásu maleb (viz 2. část).		Stejný vzor na lemech plášťů:
) M. Bláhová–Jan Frolík–Naďa Profantová: VDZKČ I. sv., 1999, s. 742. *) L. E. Havlík: Kronika o Velké Moravě, 1992, s. 94.

4. část: 4. PÁS MALEB – devět panovníků bez pláště

4. ČÁST – 9 panovníků bez pláště ve 4. pásu maleb [09-17].

Poř	Friedl	Merhautová	Krzemieńska	Zástěra	Konečný	Šimík
[09]	Konrád st. Zn.	Neidentifi- kovatelní moravští Přemyslovci	Břetislav	Bořivoj	Veškeré žijící členstvo přemyslov- ského pokolení (v době vzniku maleb: 1091, 1092, nebo později)	Bořivoj
[10]	Oldřich Br.		Vratislav II.	Spytihněv		Spytihněv
[11]	Liutold		Konrád I. Br.	Vratislav		Vratislav
[12]	Oldřich ml. (?)		Ota I. Sličný	Václav		Václav
[13]	Neidentifi- kovatelní moravští Přemyslovci		Oldřich Br.	Václav svatý		Václav svatý
[14]			Litold Zn.	Boleslav I.		Boleslav I.
[15]			Ota II. Černý	Boleslav II.		Boleslav II.
[16]			Svatopluk Ol.	Boleslav III.		Boleslav III.
[17]			Václav Ol.	Oldřich		Oldřich

Poznámka: Pátý panovník bez pláště [13] jako jediný má na hlavě přilbu a v levé ruce obrácený štít. Praporec na jeho kopí směřuje vzhůru. Následující postava [14], opět jako jediná v celých malbách, má kopí s praporcem skloněné před tělem šikmo napříč, horním koncem směřující k předchozí postavě [13]. Je tím patrně decentně naznačen známý příběh bratrovraždy. Václav je tu vyobrazen dvakrát, jednou jako kníže [12], podruhé jako světec [13].

5. část: 4. PÁS MALEB – deset panovníků v plášti

5. ČÁST – 10 panovníků v plášti ve 4. pásu maleb [18-27].

Poř	Friedl	Merhautová	Krzemieńska	Zástěra	Konečný	Šimík
[18]	Bořivoj	Oldřich	Jaromír	Břetislav	Václav svatý	Břetislav
[19]	Spytihněv	Břetislav	Oldřich	Spytihněv II.	Boleslav I.	Spytihněv II.
[20]	Vratislav	Spytihněv II.	Břetislav	Vratislav II.**)	Boleslav II.	Vratislav II.**)
[21]	sv. Václav	Konrád I. Br.	Spytihněv II.	Konrád I. Br.	Boleslav III.	Konrád I. Br.
[22]	Boleslav II.	Břetislav II.	Konrád I. Br.	Břetislav II.	Jaromír	Břetislav II.
[23]	Oldřich	Bořivoj II.	Břetislav II.	Bořivoj II.	Oldřich	Bořivoj II.
[24]	Břetislav	Svatopluk Ol.	Bořivoj II.	Svatopluk Ol.	Břetislav	Svatopluk Ol.
[25]	Spytihněv II.	Vladislav I.	Svatopluk Ol.	Vladislav I.	Spytihněv II.	Vladislav I.
[26]	Vratislav I. král	Vratislav I. král	Vratislav I. král	Vratislav I. král	Vratislav I. král	Vratislav I. král
[27]	Břetislav II.*)	Soběslav I.	Vladislav I.	Soběslav I.	Konrád I. Br.	Soběslav I.

) Na tomto místě A. Friedl vedle Břetislava II. připouští i Vladislava I. nebo Soběslava I. Z posloupnosti pražských Přemyslovců vynechává ty, jejichž vládu „stavebník pokládal za efemerní“. *) Vratislav je vyobrazený dvakrát, jednou jako kníže s mitrou [20], podruhé jako král [26]. Poznámka: Praporce na kopí prvních dvou postav [18, 19] směřují vzhůru. Třetí postava v plášti [20] má v levé ruce opět obrácený štít (podobně jako [13]). Na hlavách druhé a třetí postavy [19, 20] lze identifikovat nízké biskupské mitry. Podobnou pokrývku hlavy lze rozeznat i u postavy [25]. Praporce postav [22] a [23] se navzájem překrývají. Jedinou figurou, na které se shodují všechny hypotézy, je postava s královskými atributy korunou a žezlem – první český král Vratislav I. [26], jako kníže ovšem II. [20].

U hypotéz A. Friedla, A. Merhautové, B. Krzemieńské a L. Konečného je pořadí skupin panovníků jiné: 2 – 5 – 4. Tzn., že podle nich skupina panovníků bez pláště (4) následuje až za oběma skupinami panovníků v pláštích (2) a (5), takže na figuru [08] navazuje figura [18] a na figuru [27] figura [09] – viz schéma.

6. část: Předpokládaná doba vzniku maleb

6. ČÁST – Předpokládaná doba vzniku (pře)maleb a jejich iniciátor.

Poř	Friedl	Merhautová	Krzemieńska	Zástěra	Konečný	Šimík
(1)	Veškeré malby vznikly najednou a současně v roce 1134 z iniciativy Konráda II. Znojemského [01 až 27]	Veškeré malby vznikly najednou a současně v roce 1134 z iniciativy Konráda II. Znojemského [01 až 27]	Veškeré malby vznikly najednou a současně v roce 1134 z iniciativy Konráda II. Znojemského [01 až 27]	I. etapa: 869-870 Rostislav [vše po 3. pás vč.]	Veškeré malby vznikly najednou a současně v roce 1091, resp. 1092 z iniciativy Konráda I. Brněnského, realizace mohla být i dílem jeho potomků [01 až 27]	I. etapa: 1020-1034 Břetislav I. [celá rotunda]
(2)				II. etapa: 1134 Konrád II. Znojemský po zaklenutí lodi rotundy doplněn 4. pás [09 až 27] a malby v kupoli		II. etapa: 1035-1055 Břetislav I. [09 až 18]
(3)						III. etapa: 1131-1134 Soběslav I., Jindřich Zdík ? [19 až 27]

Poznámka: Znojemský hradní kostel (rotunda Nanebevzetí P. Marie a sv. Kateřiny) patřil od roku 1131 olomouckému biskupovi Jindřichu Zdíkovi (VDZKČ I., 1999, s. 534). Podle hypotézy P. Šimíka byla rotunda zaklenutá již za Břetislava a celá vymalovaná včetně kupole. V dalších dvou etapách byl postupně přemalován jen 4. pás postavami pražských Přemyslovců [09-18] (II. etapa) a [19-27] (III. etapa).

Pořadí pražských panovníků podle Kosmovy kroniky (1125)

Kosmovi mytičtí Přemyslovci (I. kniha, kapitola 5-9), dlící ještě v hlubokém pohanství (zcela smyšlené postavy):
[01] Přemysl, [02] Nezamysl, [03] Mnata, [04] Vojen,
[05] Vnislav, [06] Křesomysl, [07] Neklan, [08] Hostivít.

Osm
mytických
knížat.

Poř	I. kniha	Poř	II. kniha	Poř	III. kniha
[09]	Bořivoj	[18]	Břetislav I. (pokrač.)	[22]	Břetislav II. (pokrač.)
[10]	Spytihněv	[19]	Spytihněv II.	[23]	Bořivoj II.
[11]	Vratislav	[20]	Vratislav II. 2×	[24]	Svatopluk Ol.
[12]	Václav 2×	[21]	Konrád I. Br.	[25]	Vladislav I.
[13]	Boleslav I.	[22]	Břetislav II. (nastolení)	[26]	Soběslav I. (nastolení)
[14]	Boleslav II.	LEGENDA: × – na malbách vynechán 2× – na malbách zdvojen
[15]	Boleslav III.
[16]	Jaromír ×
[17]	Oldřich
[18]	Břetislav I. (nastolení)

KOSMAS –
posloupnost osmnácti
křesťan-
ských panovníků (1125).
Kosmas vynechává Vladivoje a Boleslava Chrabrého.

Pořadí pražských panovníků podle VDZKČ (1999)

Marie Bláhová-Jan Frolík-Naďa Profantová:
Velké dějiny zemí Koruny české (VDZKČ), I. sv., Praha 1999, s. 740 – přílohy:
Knížata a králové čeští do roku 1140.
Velkomoravská knížata a krále přehledné tabulky velkoryse pomíjejí, stejně jako arcibiskupa Metoděje a první moravské biskupy a rovněž tak rodokmen Mojmírovců!? Vše začíná až Bořivojem a prvním pražským biskupem Dětmarem!? Vědeckou redakci totiž prováděl PhDr. Dušan Třeštík, CSc., pracovník Historického ústavu AV ČR a člen Vědecké rady AV ČR.

Velké dějiny „jen“ Čechů? Moravané ostrouhali mrkvičku?

VDZKČ 1. ČÁST: 867-1003

Poř	Jméno	Vládl od	Sesaz., abdik.	Zemřel
[01]	Bořivoj	po 867-868 (?)		před 890 (888/889?)
[02]	Svatopluk Mor.	před 890		894
[03]	Spytihněv I.	894 (?)		905/915
[04]	Vratislav I.	905/915		13. února 921
[05]	Václav I.	923/924		28. září 929/935
[06]	Boleslav I.	po 28. září 929/935		15. července 967/972
[07]	Boleslav II.	po 15. červenci 967/972		7. února 999
[08]	Boleslav III.	po 7. únoru 999	po dubnu 1002
[09]	Vladivoj	po dubnu 1002		zač. roku 1003
[10]	Jaromír	zač. roku 1003	kon. ledna 1003

VDZKČ – I./1
Knížata a králové čeští do roku 1140 – 1. ČÁST.

VDZKČ 2. ČÁST: 1003-1061

Poř	Jméno	Vládl od	Sesaz., abdik.	Zemřel
[08]	Boleslav III.	kon. ledna 1003	březen (?) 1003	1037
[11]	Boleslav Chrabrý	asi v březnu 1003	zač. září 1004	17. července 1025
[10]	Jaromír (spoluvl.)	před 8. září 1004	12. dubna 1012
[12]	Oldřich	po 12. dubnu 1012	podzim 1033
[13]	Břetislav	podzim 1033	14. dubna 1034
[10]	Jaromír	14. dubna 1034	nedl. po 14/4 1034
[12]	Oldřich	14. dubna 1034		9. listopadu 1034
[10]	Jaromír	krátce po 9/11 1034	zač. roku 1035	4. listopadu 1035
[13]	Břetislav I.	zač. roku 1035		10. ledna 1055
[14]	Spytihněv II.	po 10. lednu 1055		28. ledna 1061

VDZKČ – I./2
Knížata a králové čeští do roku 1140 – 2. ČÁST.

VDZKČ 3. ČÁST: 1061-1140

Poř	Jméno	Vládl od	Sesaz., abdik.	Zemřel
[15]	Vratislav II.	po 28. lednu 1061, 15. června 1086 korunován na krále		14. ledna 1092
[16]	Konrád I. Brněn.	20. ledna 1092		6. září 1092
[17]	Břetislav II.	14. září 1092		22. prosince 1100
[18]	Bořivoj II.	25. prosince 1100	před 14/5 1107
[19]	Svatopluk Olom.	14. května 1107		21. září 1109
[20]	Vladislav I.	konec září 1109	24. prosince 1109
[18]	Bořivoj II.	24. prosince 1109	zač. ledna 1110
[20]	Vladislav I.	leden 1110	prosinec 1117 (?)
[18]	Bořivoj II.	prosinec 1117	16. srpna 1120	2. února 1124
[20]	Vladislav I.	16. srpna 1120		12. dubna 1125
[21]	Soběslav I.	16. dubna 1125		14. února 1140

VDZKČ – I./3
Knížata a králové čeští do roku 1140 – 3. ČÁST.

Poznámka: Vynecháme-li moravského krále Svatopluka [02] a polského Boleslava Chrabrého [11], je pak Soběslav I. devatenáctým panovníkem Čechů, jak se sám počítá ve své listině z roku 1130. Na malbách ve Znojmě jsou oproti Soběslavově listině vynecháni ještě Jaromír [09] a polský Vladivoj [10] (to ovšem Soběslav I. nemohl ovlivnit, ty vynechal již Břetislav I.), zatímco Václav a Vratislav II. jsou zdvojeni. Poslední vyobrazený Soběslav I. tak nadále zůstává devatenáctý. Pro úplnost bychom se měli zmínit také o regentské vládě kněžny Drahomíry (921-922), vdově po Vratislavovi I., i když na malbách zachycena není.

Porovnání hypotéz: • Schéma rotundy • Úvod • • 1. část • 2. část • 3. část • 4. část • 5. část • 6. část • • Kosmas • • VDZKČ • VDZKČ-1 • VDZKČ-2 • VDZKČ-3 •		Závěr. VDZKČ (Velké dějiny zemí Koruny české)

Roztřídění jednotlivých hypotéz vzniklých po roce 1950 do skupin se stejnými nebo podobnými prvky podle tří základních rozlišovacích klíčů: 1) kterou postavou začíná 4. pás maleb (první v plášti nebo první bez pláště), 2) koho představuje 9 panovníků bez pláště ve 4. pásu, 3) koho představuje 8 postav v plášti ve 3. pásu, viz: Systematické utřídění hypotéz
Jiří Mašín (1954), Antonín Friedl (1966), Anežka Merhautová (1983), Barbara Krzemieńska (1985), Jaroslav Zástěra (1986), Lubomír Konečný (1997), Václav Tatíček (1998), Petr Šimík (1999, 2000), Aleš Novotný (2000).		Systematické utřídění vlevo uvedených hypotéz. Klikněte ZDE.
Chronologický přehled hypotéz od roku 1820 1. část (1820-1945) • 2. část (1946-1990) • 3. část (1991-dnes)
Hypotézy [ J. Zástěra \| L. Konečný ] [ P. Šimík • 1a • 1b • 2a • 2b • 3 • 4 • 5 • 6 • 7 • 8 • 9 • 10 • 10a • 10b • 10c • 10d • 11 • 12 ] [ Pohan v církevní stavbě?! \| Porovnání hypotéz \| Systematické utřídění hypotéz ]
[ Plášť moravských králů \| Zapůjčená ruka \| Biskupské mitry \| Odznak hodnosti Vladislava I.? \| Otočené štíty, šišák sv. Václava, pláště knížat \| Boleslav I. – kníže a bratrovrah? \| Původ mandlového tvaru štítů \| Denáry moravských údělníků \| Kniha \| Inspirační zdroje autorů maleb \| Náramky knížat \| Malby a stavba rotundy 1 a 2 ]

Grafické zpracování: Studio COMET Brno