Výňatek z úvodu Dušana Třeštíka (s. 13): „Jejich myšlenky (Kosmy a jiných vzdělanců té doby – pozn. PŠ) tak nalézaly rychlý a bezprostřední ohlas u knížete a jeho věrných, u »všech Čechů« (neboť působili přímo v knížecích službách, na jeho dvoře a na jeho hradech – pozn. PŠ). Svědčí o tom třeba jen to, že sotva několik let poté, co Kosmas dopsal svou kroniku, v níž na staré pověsti o Přemyslovi vyložil své pojetí podstaty knížecí moci, scénu povolání Přemysla od pluhu si dal vymalovat na stěnu své kaple ve Znojmě tamější údělný kníže“.

Jistěže nedal. „Tamějšímu“ údělnému knížeti, propuštěnému v roce 1134 z vězení, rotunda již od roku 1131   n e p a t ř i l a . O tom, co bude na jejích stěnách namalováno, v té době rozhodoval olomoucký biskup Jindřich Zdík, který si znojemskou rotundu od tehdy vládnoucího pražského knížete Soběslava I. nechal darovat spolu s dalšími pěti hradskými kostely i s jejich majetkem (J. Kadlec 1991, I, s. 118; VDZKČ I, 1999, s. 535). Kromě toho není znám jediný případ v Evropě, kde by církev nebo křesťanský panovník glorifikovali na výmalbě kostela pohana. 
Něco takového by „tamější“ údělník rozhodně neudělal a neudělal to pochopitelně ani olomoucký biskup, na Moravě prodloužená ruka Soběslava I. Pluh, orba a setba v sobě skrývá ryze křesťanskou symboliku, jak vyplývá z Bible, ze staroslověnských legend (Život sv. Metoděje, kap. 7; Chvalořeč o svatém Cyrilu a Metoději, č. 14; do latiny přeložený Život sv. Prokopa, č. 3), z latinské legendy Beatus Cyrillus i ze samotného Kosmy (I, 22). To všechno Dušan Třeštík jistě velmi dobře ví. Slovutný historik nám tedy opět zcela vědomě lže, „až se mu od úst práší“. Vlastním mentálním úsilím tak „vstoupil na území mimo vědu“ (P. Sommer 2003, s. 274) a ocitl se, jako již po několikáté, na poli demagogie a propagandy, které je mu zřejmě spíše vlastní. Na druhou stranu svým „neohroženým“ postojem na nějakou dobu opět uklidnil celou řadu svých znejistělých přitakávačů a epigonů, kteří vlastní názor nemají.

Jaroslav Kadlec: Přehled českých církevních dějin I. Zvon, Praha 1991, s. 118.

Marie Bláhová-Jan Frolík-Naďa Profantová: Velké dějiny zemí Koruny české, sv. I do roku 1197. Vědecká recenze Dušan Třeštík. Paseka, Praha a Litomyšl 1999, s. 535.

Petr Sommer: Dopis Dušanu Třeštíkovi. In: Dějiny ve věku nejistot. Sborník k příležitosti 70. narozenin Dušana Třeštíka. NLN, Praha 2003, s. 268-275.

Petr Šimík