| Podle tradice došlo k založení
Říma v roce 753 př. n. l. Romulem, jedním z dvojčat odkojených vlčicí.
Když Romulus vymezoval brázdou obvod budoucího města, Remus ji na posměch
přeskočil a byl za to bratrem zabit. Romulus, aby zalidnil Řím, otevřel
v něm azyl pro vyhnance a uprchlíky. Pak pozval okolní obyvatelstvo,
hlavně Sabiny se ženami a dětmi k slavnostním hrám; při nich Římané
jejich ženy a dcery unesli. Sabinský král Titus Tatius pak vytrhl s
vojskem proti Římu, ale než došlo k boji, vrhly se Sabinky mezi obě
nepřátelské strany a smířily je. Romulus vládl společně s Titem
Tatiem až do jeho smrti, pak byl králem opět sám. Když jednou konal
vojenskou přehlídku, strhla se bouře, Romulus byl prý vzat na nebe a
stal se bohem Quirinem. |
|
Úvodem. |
 |
Římská
vlčice, etruský bronz (děti – renesanční přídavek),
začátek 5. století př. n. l. (Řím). |
|
|
Romulus
a Remus, dvojčata, synové boha Marta a vestálky Rhey Silvie (zv. též
Ilia), dcery Numitora, mýtického krále města Alba Longy. Po narození
Romula a Rema byla jejich matka na rozkaz svého strýce Amulia, jenž
Numitora zbavil vlády, utopena v Tiberu. Dětí puštěných v dřevě- ném
korýtku po proudu a šťastnou náhodou zachráněných se ujala vlčice
a odkojila je. |
Podle tradice vládlo v Římě po sobě sedm
králů (s Titem Tatiem osm): Romulus, Numa Pompilius, Tullus
Hostilius, Ancus Marcius, Tarquinius Priscus, Servius Tullius a Tarquinus
Superbus, krutý syn T. Prisca, po jehož vypuzení z Říma (podle
tradice roku 510 př. n. l.) byla nastolena republika.
Řím postupně sjednocoval celou Itálii pod svou vládou, stával se středomořskou
velmocí (3-2. stol. př. n. l.). V 1. stol. př. n. l. dochází ke krizi
republiky – první triumvirát (Pompeius-Caesar-Crassus) vyústil
v Caesarovu diktaturu: od r. 63 zastával úřad nejvyššího pontifika,
r. 46 byl pověřen dohledem nad mravy, koncem r. 45 mu byla propůjčena
doživotní diktatura (dictator perpetuus) a r. 44 osobní
nedotknutelnost.
Po zavraždění Iulia Caesara spiklenci 15. března 44 př.
n. l. – druhý triumvirát (Octavianus-Marcus Antonius-Lepidus)
vyústil v císařství. Oktaviánus, jenž užíval od r. 27 př. n. l.
titulu Augustus, formálně obnovil republikové zřízení, ale ve
skutečnosti se stal jediným vládce ve státě, prvním mezi senátory
(princeps senatus), odtud název nové státní formy – principát. |
|
Od
království přes republiku k císařství. |
| vročení |
|
jméno |
poznámka |
| 81-96 |
|
Domitianus |
|
| 96-98 |
|
Nerva |
|
| 98-117 |
|
Traianus |
dobytí
Dákie (101-106); dokončení dunajského limitu |
| 117-138 |
|
Hadrianus |
|
| 138-161 |
|
Antonius
Pius |
|
| 161-180 |
|
Marcus
Aurelius |
markomanské
války (167-175 a 177- 180); Římané v oblasti Trenčína
(179/180) |
| 161-169 |
|
Lucius
Verus |
|
| 180-192 |
|
Commodus |
|
| 193 |
|
Pertinax |
|
| 193 |
|
Didius
Iulianus |
|
|
|
2.
Římští císařové
do roku 193. |
|
|
|
| vročení |
|
jméno |
poznámka |
| 193-211 |
|
Septimius
Severus |
|
| 193-197 |
|
Clodius
Albinus |
|
| 193-194 |
|
Pescennius
Niger |
|
| 211-217 |
|
Caracalla |
|
| 211-212 |
|
Geta |
|
| 217-218 |
|
Macrinus |
|
| 218-222 |
|
Elagabalus |
|
| 222-235 |
|
Severus
Alexander |
|
| 235-238 |
|
Maximinus
Thrax |
|
| 238 |
|
Gordianus
(I.) |
|
|
|
3.
Římští císařové
do roku 238. |
|
|
|
| vročení |
|
jméno |
poznámka |
| 238 |
|
Gordianus
(II.) |
|
| 238 |
|
Balbinus |
|
| 238 |
|
Pupienus |
|
| 238-244 |
|
Gordianus
(III.) |
|
| 244-249 |
|
Philippus
Arabs |
|
| 247-249 |
|
Philippus
II. |
|
| 249-251 |
|
Decius |
|
| -251 |
|
Decius
(Mladší) |
|
| -251 |
|
Hostilianus |
|
| 251-253 |
|
Trebonianus
Gallus |
|
|
|
4.
Římští císařové
do roku 253. |
|
|
|
| vročení |
|
jméno |
poznámka |
| 251-253 |
|
Volusianus |
|
| -253 |
|
Aemilianus |
(v
Moesii) |
| 253-259 |
|
Valerianus |
|
| 253-268 |
|
Gallienus |
|
| 258-268 |
|
Postumus |
(v
Galii) |
| 268-270 |
|
Victorinus |
(v
Galii) |
| 268-270 |
|
Claudius
(II.) Gothicus |
|
| 270-273 |
|
Tetricus |
(v
Galii) |
| -270 |
|
Quintillus |
|
| 270-275 |
|
Aurelianus |
|
|
|
5.
Římští císařové
do roku 275. |
|
|
|
| vročení |
|
jméno |
poznámka |
| 275-276 |
|
Tacitus |
|
| 276 |
|
Florianus |
|
| 276-282 |
|
Probus |
|
| 282-283 |
|
Carus |
|
| 283-285 |
|
Carinus |
|
| 283-284 |
|
Numerianus |
|
| 284-305 |
|
Diocletianus |
(v
Nikomedii)
tetrarchie:
společná vláda dvou augustů (Diocletiana a Maximiana),
kteří si volí za spoluvladaře dva caesary (Galeria a
Constantia Chlora) |
| 286-305 |
|
Maximianus |
sídlí
v Mediolanu (Ravenně) |
| 286-293 |
|
Carausius |
(v
Británii) |
| 293-296 |
|
Allectus |
(v
Británii) |
|
|
6.
Římští císařové
do roku 296. |
|
|
|
| vročení |
|
jméno |
poznámka |
| 293-306 |
|
Constantius
(I.)
Chlorus |
(v
Trevíru) |
| 293-311 |
|
Galerius |
(v
Sirmiu) |
| 305-307 |
|
Flavius
Severus |
|
| 305-313 |
|
Maximinus
Daia |
|
| 306-312 |
|
Maxentius |
|
| 308-311 |
|
Alexander |
(v
Africe) |
| 308-324 |
|
Licinius |
|
| 306-337 |
|
Constantinus
(I.) |
ediktem
milánským (313) zrovnopráv- něno křesťanství s
pohanstvím;
na místě řecké osady Byzantion vybudoval nové sídlo císaře
Konstantinopol (330) |
| 337-340 |
|
Constantinus
(II.) |
|
| 337-350 |
|
Constans |
|
|
|
7.
Římští císařové
do roku 350. |
|
|
|
| vročení |
|
jméno |
poznámka |
| 337-361 |
|
Constantius
(II.) |
|
| 350-353 |
|
Magnentius |
|
| 361-363 |
|
Iulianus
(Apostata) |
v
letech 355-361 mladší spolucísař (caesar) Constantia II.;
odpadl od křesťanství (odtud příjmení Apostata = Odpadlík,
které mu dali křesťané) |
| 363-364 |
|
Iovianus |
|
| 364-375 |
|
Valentinianus |
válčil
úspěšně proti Germánům; při trestné výpravě proti Kvádům
pronikl zčásti i na území dnešního Slovenska a za
jednání s jejich vyslanci zemřel náhle v městě Brigetiu |
| 364-378 |
|
Valens |
|
| 375-383 |
|
Gratianus |
vpád
Hunů do Evropy (375-376) |
| 375-392 |
|
Valentinianus
(II.) Ml. |
|
| 379-395 |
|
Theodosius
(I.) |
roku
392 prohlášeno křesťanství za státní náboženství říše |
| 383-388 |
|
Magnus
Maximus |
|
|
|
8.
Římští císařové
do roku 388. |
|
|
|
| vročení |
|
jméno |
poznámka |
| 384-388 |
|
Flavius
Victor |
|
| 392-394 |
|
Eugenius |
|
| 395 |
|
ROZDĚLENÍ
ŘÍŠE
NA ZÁPADOŘÍMSKOU
A VÝCHODOŘÍMSKOU
(seznam byzantských císařů) |
| 395-423 |
|
Honorius |
|
| 407-411 |
|
Constantinus
(III.) |
dobytí
Říma Alarichem (410) |
| 409-410 |
|
Priscus
Attalus |
|
| -421 |
|
Constantius
(III.) |
|
| 423-425 |
|
Johannes |
|
|
|
9.
Římští císařové
do roku 425. |
|
|
|
| vročení |
|
jméno |
poznámka |
| 425-455 |
|
Valentinianus
(III.) |
kodifikace
římského práva: Codex Theodosianus (438); vyplenění
Říma Vandaly (455) |
| -455 |
|
Petronius
Maximus |
|
| 455-456 |
|
Avitus |
|
| 457-461 |
|
Maiorianus |
|
| 461-465 |
|
Libius
Severus (III.) |
|
| 467-472 |
|
(Procopius)
Anthemius |
|
| -472 |
|
Olybrius |
|
| 473-474 |
|
Glycerius |
|
| 474-475 |
|
Iulius
Nepos |
|
| 475-476 |
|
Romulus
Augustulus |
zánik
západořímské říše (476) |
|
|
10.
Římští císařové
do roku 476. |
Chronologický
seznam
