SEZNAM byzantských císařů do roku 1204

Chronologický seznam
BYZANTSKÝCH CÍSAŘŮ
od roku 324 do roku 1204

Na pomoc badatelům.

Císařové [ 324-474 | 474-602 | 602-711 | 711-811 | 811-959 |
Papežové | 959-1055 | 1055-1180 | 1180-1204 ]

Byzantská říše byla nejmocnějším státním útvarem v středověké Evropě. Konstantinopol, rezidence byzantských císařů, současníky oslňovala. V celém křesťanském světě nebylo nad ni města skvělejšího výstavností, rozlohou, množstvím obyvatel i nakupeným bohatstvím. Ležíc na místě, kde se Evropa dotýká s Asií, chráněna ze tří stran mořem a na pevnině mohutnými hradbami, o něž se po staletí s neměnnou marností rozbíjely útoky nejrůznějších nepřátel, byla skutečně císařským městem. Cargrad, Cařihrad ji později pojmenovali Slované.
Za výchozí bod byzantských dějin se nejčastěji uvádí založení Konstantinopole, nové rezidence císaře Konstantina, 8. listopadu 324. Stavba pokračovala tak rychle, že už 11. května 330 mohl město slavnostně vysvětit. Na místě starobylé řecké osady Byzantion, založené v polovině 7. století př. n. l. kolonisty z řecké Megary, vyrostlo město, podobně jako Řím, na sedmi pahorcích a s podobným administrativním uspořádáním. V jeho čele stál zvláštní úředník praefectus urbi (řecky eparchos), jenž se řadil k nejpřednějším hodnostářům říše.
Podstatné také je, že nové hlavní město bylo založeno jako město křesťanské. Prosazení křesťanství v římské říši se událo téměř naráz; od povolení roku 313 až do prohlášení za státní náboženství říše roku 392 uplynulo necelé jedno století. Konstantin Veliký, který vydal dekret povolující křesťanskou víru, byl církví obdařen přívlastkem isapostolos – rovný apoštolům, byl prohlášen za pozemský obraz Krista a uznán za jeho náměstka na zemi.

Úvodem.

vročení	jméno	poznámka
324-337	Konstantin I. Veliký	roku 330 přenesl své sídlo z Říma do Konstantinopole
337-361	Constantius II.
361-363	Julián (Apostata)	v letech 355-361 mladší spolucísař (caesar) Constantia II.; odpadl od křesťanství (odtud příjmení Apostata = Odpadlík, které mu dali křesťané)
363-364	Jovianos
364-378	Valens
379-395	Theodosios I.	roku 392 prohlášeno křesťanství za státní náboženství říše; v roce 395 dochází k rozdělení říše na Západo- římskou a Východořímskou
395-408	Arkadios
408-450	Theodosios II.
450-457	Markianos
457-474	Leon I.

1. Byzantští císařové
do roku 474.

vročení	jméno	poznámka
474	Leon II.
474-475	Zenon
475-476	Basiliskos
476-491	Zenon (znovu)
491-518	Anastasios I.
518-527	Justinos I.
527-565	Justinián I.	nechal v letech 532-537 přestavět starší baziliku sv. Sofie na chrám Boží Moudrosti
565-578	Justinos II.
578-582	Tiberios I.
582-602	Maurikios	nechal v trikliniu Blachernského palá- ce vyzdobit stěny scénami ze svého života až po nastoupení na trůn

2. Byzantští císařové
do roku 602.

vročení	jméno	poznámka
602-610	Fokas
610-641	Herakleios
641	Konstantinos III. a Heraklonas
641	Heraklonas
641-668	Konstans II.
668-685	Konstantinos IV.
685-695	Justinián II.
695-698	Leontios
698-705	Tiberios II.
705-711	Justinián II. (znovu)

3. Byzantští císařové
do roku 711.

vročení	jméno	poznámka
711-713	Filippikos
713-715	Anastasios II.
715-717	Theodosios III.
717-741	Leon III.
741-775	Konstantinos V.
775-780	Leon IV.
780-797	Konstantinos VI.
797-802	Irene
802-811	Nikeforos I.
811	Staurakios

4. Byzantští císařové
do roku 811.

vročení	jméno	poznámka
811-813	Michael I. Rangabe	jeho syn Ignatios se později stane patriarchou konstantinopolským
813-820	Leon V.
820-829	Michael II.
829-842	Theofilos
842-867	Michael III.	4. března 843 vysvěcen na patriar- chu vzdělaný mnich Methodios (†847), obnoven kult obrazů po celé byzantské říši; roku 858 sesazen Ignatios a patriarchou jmenován uče- ný Fotios; v roce 863 vyslána na Moravu misie Konstantina a Metoděje
867-886	Basileios I.	zavraždil Michaela III., Fotia nahradil Ignatiem; po Ignatiově smrti roku 877 opět jmenován patriarchou Fotios; pozval arcibiskupa moravského Metoděje do Konstantinopole a roku 881 ho přijal „s velikou poctou a radostí“
886-912	Leon VI. (Moudrý)	za jeho vlády vznikla v chrámu sv. Sofie mozaika s postavou Krista na trůnu a s medailóny Marie a anděla po stranách; před Kristem leží hlubo- ce skloněn císař s nimbem nad hla- vou
912-913	Alexandros
913-959	Konstantinos VII. Porfyrogennetos	ve své práci „O správě říše“ se zmi- ňuje o Velké Moravě a zaznamenal legendu o prutech Svatoplukových; kolem roku 950 vznikla nad jižním vchodem do lodě chrámu sv. Sofie mozaika, jejíž střed tvoří sedící Marie s děckem na klíně a po jejích stra- nách stojí císař Konstantin Veliký s modelem města a Justinián držící model chrámu sv. Sofie
920-944	Romanos I. Lakapenos

5. Byzantští císařové
do roku 959.

vročení	jméno	poznámka
959-963	Romanos II.
963-969	Nikeforos II. Fokas
969-976	Ioannes I. Tzimiskes
976-1025	Basileios II. (Bulharobijce)	za jeho vlády se byzantská říše rozpínala od Kavkazu po Dunaj
1025-1028	Konstantinos VIII.
1028-1034	Romanos III. Argyros	kolem roku 1030 v chrámu sv. Sofie na jižní tribuně vznikla mozaika s trůnícím Kristem a císařem Romanem Argyrem a císařovnou Zoe po stra- nách, císařova tvář a jméno byly později nahrazeny podobou a jmé- nem 3. Zoina manžela Konstantina Monomacha
1034-1041	Michael IV.
1041-1042	Michael V.
1042	Zoe a Theodora
1042-1055	Konstantinos IX. Monomachos	do doby jeho panování spadá vrchol rozkvětu duchovního života: filozofie, poezie, rétoriky, klasické literatury; války s Pečeněgy; církevní schizma – roztržka západní a východní církve byla paradoxně výsledkem snah o celkové urovnání

6. Byzantští císařové
do roku 1055.

vročení	jméno	poznámka
1055-1056	Theodora (znovu)
1056-1057	Michael VI.
1057-1059	Issakios I. Komnenos
1059-1067	Konstantinos X. Dukas
1068-1071	Romanos IV. Diogenes
1071-1078	Michael VII. Dukas
1078-1081	Nikeforos III. Botaneiates
1081-1118	Alexios I. Komnenos	v době nástupu tohoto zakladatele komnenovské dynastie na trůn se byzantská říše nacházela ve stavu krajního ohrožení a její budoucnost byla víc než nejistá
1118-1143	Ioannes II. Komnenos	kolem roku 1118 byla v chrámu sv. Sofie doplněna mozaika zachycující císaře Ioanna II. s manželkou Irenou a mezi nimi Bohorodičku Hodegetrii (Ukazující cestu)
1143-1180	Manuel I. Komnenos

7. Byzantští císařové
do roku 1180.

vročení	jméno	poznámka
1180-1183	Alexios II. Komnenos
1183-1185	Andronikos I. Komnenos
1185-1195	Issakios II. Angelos
1195-1203	Alexios III. Angelos
1203-1204	Issakios II. (znovu) a Alexios IV. Angeloi
1204	Alexios V. Murtzuflos	nečekané vyústění IV. křížové výpra- vy znamenalo pád Konstantinopole do rukou křižáků a rozpad byzantské říše; konstantinopolský patriarchát byl přenesen do Nikaie

8. Byzantští císařové
do roku 1204.

SCHIZMA – (z řeč.) rozkol. V Konstantinopoli v roce 1054 církevní schizma žádnou větší pozornost nevzbudilo, a pokud ano, tak spíše jen jako záležitost, ve které patriarcha dosáhl zcela nezávislé postavení vůči Římu a prosadil svůj postoj proti stanovisku císařovu. Postavení a nároky Michaela Kerularia vůči císařské moci byly v byzantských dějinách něčím ojedinělým; Psellos o něm dokonce napsal, že stál nad císařem.

Zpět na stranu NOVINKY

Pokračování ...
Klikněte ZDE

Císařové [ 324-474 | 474-602 | 602-711 | 711-811 | 811-959 |
Papežové | 959-1055 | 1055-1180 | 1180-1204 ]

Grafické zpracování: Studio COMET Brno