 LOUPEŽNICKÁ VĚŽ
na znojemském předhradí |
|
|
| Na druhém nádvoří hradu mimo rotundy stála ještě jedna
mimořádná stavba, a to raně románská obraná věž přes 40 metrů vysoká, o
jejíž minulosti se vedly (pokud jde o stáří a její funkci) stejné spory, jako o
stáří rotundy samotné. |
|
|
 |
| Obr. 1. Znojemská hradní
ostrožna ve středověku. |
|
|
Obr. 1. Znojmo – celková situace hradu z let 1710-20 (sbírka
Nicolai Stuttgart – podle Z. Kudělky).
Legenda:
1. Hrad.
2. Hradní příkop.
3. Rotunda.
4. Loupežnická věž. |
 |
| Obr. 2. Loupežnická věž. |
|
|
Obr. 2. Loupežnická věž – stála na předhradí při
vstupu na hradní ostrožnu. Zřítila se v červenci roku 1892 (pohled od východu).
(J. Zástěra: Původ péřové koruny, Znojmo 1990, II. vyd., s. 23) |
| Připomínám ji proto, že i ona patřila do roku
1892 svou neobvyklou výškou a mohutností i tvarem oktagonálu (osmihranu) do
panoramatu města, kdy se v měsíci červenci zřítila a pohřbila pod
svými troskami tříčlennou rodinu, ačkoliv doslova několik dní předtím (s
nadsázkou řečeno) konaná odborná vědecká komise do protokolu uvedla (1889),
že bude stát bez opravy nejméně dalších sto let. Materiál z ní byl odvezen na
2.500 vozech z hradu neznámo kam. Kámen jistě posloužil jako stavební materiál v
oblasti města Znojma. Její základy pak zmizely pod novou sladovnou znojemského
pivovaru. |
|
Tvar oktagonálu s vnitřním kruhovým průřezem. |
| Byla to stavba nesmírně
mohutná. Měla přes dva metry silné zdi, jež se opíraly o čtyři
metry hluboké a více než tři metry silné základy. Vysoká přes 32
metrů, s vnitřním kruhovým průřezem o průměru 7,5 metrů. |
|
Rozměry
věže (Richter a kol. 1966, 16-17). |
 |
| Obr. 3a. Loupežnická věž
– svislý řez (z r. 1889). |
|
|
Obr. 3a. Loupežnická věž – svislý řez (pohled od
jihovýchodu). |
 |
| Obr. 3b. Loupežnická věž
– půdorys (z r. 1889). |
|
|
Obr. 3b.
Loupežnická věž – půdorys. |
| Románská věž takové mohutnosti (podle
Richtera z počátku 13. století) neměla obdobu v žádném královském městě
včetně sídelního města Prahy. Je zachycena na všech vyobrazeních města
Znojma od nejstarších dob. Byla zvenčí i zevnitř postavena z dobře opracovaných
kvádříků. Vnitřní mezera 2,5 m silné zdi byla vyplněna sypaným kamenem spojeným
kompaktní maltou. Podle záznamů byl kámen věkem zčernalý (obr. 4), což vedlo pamětníky k názoru, že stavba
musela být nesmírně stará, přesahující svým věkem stáří samotné rotundy. |
|
|
 |
| Obr. 4. Loupežnická věž
– veduta z roku 1688. |
|
|
Obr. 4. Loupežnická věž (vlevo) na vedutě z roku 1688.
|
| Při zhroucení, podle soudobých zpráv, bylo zjištěno,
že byla spojena podzemní chodbou s vlastním jádrem znojemského hradu. Můžeme jen
litovat, že se nedochovala do dnešních dnů, protože důkladným studiem pomocí
moderních metod by bylo možno dokázat její stáří. Nyní nám nezbývá, než
vyčkat do doby, kdy bude pivovar přemístěn jinam a potom se pokusit najít zbytky
základů věže, pokud nebyly beze zbytku odstraněny. |
|
|
 |
| Obr. 5. Loupežnická věž
– dobová kresba. |
|
|
Obr. 5. Loupežnická věž jak přibližně vyhlížela v
18. století, kdy měla kolem sebe ještě torzo dalšího opevnění.
(J. Zástěra: Původ péřové koruny, s. 23) |
Její nejstarší zařazení,
podle mého názoru (píše J. Zástěra – pozn. autora), vede až do časů 4.
století po Kristu, do doby římské na našem území, kdy byly vedeny závěrečné
boje proti Markomanům a Kvádům.
Domnívám se, že dala jméno římské pevnosti „Speculum Juliana“ (věž, hláska,
pevnost Juliánova), která byla vybudována kolem roku 355 za císaře Juliána*
na nepřístupné skalní plošině
pozdějšího znojemského hradu (právě tak, jako o 10 let později za císaře
Valentiniana
podobná věž s pevností u Milanovců na řece Nitře). O této pevnosti se zmiňuje tzv. Pilgrimovo
falsum z konce 10. století, které obsahuje pasáž: |
|
J.
Zástěra: Původ péřové koruny. Postavy panovníků na českých
a moravských denárech, 1986, s. 18.
J.
Zástěra: Znojemská rotunda a Velká Morava, Brno 1990, s. 135, 176,
201. |
„Eugenius episcopus, servus servorum Dei, Rathfredo
sanctae Favianensis ecclesiae et Methodio Speculi Juliensis,
quae Soriguturensis nuncupatur, atque, Alchuino sanctae Nitraviensis, parique modo Annoni
sanctae Vetvariensis ecclesiae episcopis - etc.“
Lokaci
této pevnosti do Znojma může potvrzovat i druhé jméno „Hlásky – strážnice
Juliánovy“: Sorigutur, v jiných rukopisech Sugutur
nebo Ougutur (suché hrdlo, brod – Suchohrdly – obec, která leží v
těsné blízkosti Znojma).
|
|
Názvy
hledaných čtyř biskupství Velké Moravy. Z nich je nám známo jen jediné: Nitrava
– Nitra. |
*
Podle D. Třeštíka (1987, s. 573) panoval roku 355 císař Iovianus a ne
Julianus. Prý žádný z císařů jménem Julián neměl nic společného
s válkami proti obyvatelům našeho území – Germánům. Proto ani
znojemský bergfrit, resp. bergrift (2000, s. 95, 96) neboli Raüberturm, podle Třeštíka,
nemá s římskou pevností v týlu Markomanů nic společného.
Ale podíváme-li se např. do Encyklopedie antiky (1973, s. 272), můžeme
zde najít:
Iulianus. Flavius Claudius I., synovec a v letech 355-361
mladší spolucísař (caesar) Constantia II., v letech 361-363 vládce
(augustus) v celé římské říši. Jako caesar spravoval Galii a
válčil úspěšně s Germány, zvl. r. 357 u Argentorata (dn. Štrasburk).
Odpadl od křesťanství (odtud příjmení Apostata = Odpadlík,
dané mu křesťany). Po jeho smrti se stal císařem Iovianus (363-364)
atd. No comment.
|
|
Dušan
Třeštík: Objevy ve Znojmě, s. 573. In: ČsČH
XXXV-4, 1987, s. 548-576,
resp. týž: Objevy ve Znojmě, s. 95, 96. In: B. Krzemieńska-A.
Merhautová-D. Třeštík: Moravští Přemyslovci ve znojemské rotundě,
2000, s. 67-99. |
 |
| Obr. 6. Pevnost Steinsberg. |
|
|
Obr. 6. Pevnost Steinsberg nedaleko Heidelbergu na Nekaru.
Byla vybudována na římských základech. |
| Pro srovnání uvádím snímek pevnosti
Steinsberg v Bádensku. Podobnost s Loupežnickou věží je více než zarážející.
Jejich funkce, jako pevností vysunutých od tzv. Limes směrem do vnitrozemí barbarů,
byla zřejmě totožná – kontrolovat nepřátelské pohyby germánských kmenů a
chránit cesty kupců. |
|
Prokop
1904, 45. |
Formou i vzhledem je jí blízká také věž
v nedalekém rakouském Hainburgu, Garsu-Thunau, dále na hradě Sovinci a na hradě
Příběnicích.
|
|
Seebach 1976,
454-471; Prokop 1904, 99, obr. 143; Poulík 1987, 10. |
| Jiní historici ji datovali do
doby křižáckých válek, další, jako profesor Richter, do 1. poloviny 13. století, a
konečně pod názvem „Loupežnická věž“ měla patřit do období Suchého Čerta z
Jevišovic a Sokola z Lamberka, kteří se velice aktivně zúčastnili bojů mezi
markrabaty Prokopem a Joštem. |
|
|
| [ zpět ÚVODEM ] |
|
|
JINÉ: [ Retz
olim Ratislawia | Kamenné kříže z Dobšic | Loupežnická věž ]
[ ZPĚT hypotéza P. Šimíka • Retz • Dobšice ] |
|
|
|
|
|
Použitá literatura:
Jaroslav Zástěra: Znojemská rotunda – národní památka.
Příležitostný tisk, 1992.
Jaroslav Zástěra: Znojemská rotunda a Velká Morava.
Brno, 1990.
Jaroslav Zástěra: Původ péřové koruny.
Znojmo, 1986.
Volně zpracoval Petr Šimík. |
|
|
