SVATOPLUK a BOŘIVOJ příbuzní

SVATOPLUK a BOŘIVOJ
byli p ř í b u z n í ! ! !
Hypotéza archeologa dr. Luďka Galušky

Slovácké noviny 21.7.1999.

Zatímco osobnost sv. Metoděje, zejména v souvislosti s místem jeho hrobu, znovu a znovu vzrušuje galuska.jpg (1998 bytes) odborníky i laickou veřejnost, okolnosti kolem hrobu moravského knížete Svatopluka zůstávají nepovšimnuty. A to přestože výzkumy na velkomoravské lokalitě v Sadech, týkající se tohoto nejvýznamnějšího velkomoravského panovníka, přinesly nečekané hypotézy o pokrevní příbuznosti velkomoravských knížat s Přemyslovci. Hypotézu zformuloval archeolog dr. Luděk Galuška na základě archeologických důkazů objevených dr. Vilémem Hrubým na lokalitě v Sadech a výsledků zkoumání kosterních pozůstatků, které provedl antropolog dr. Emanuel Vlček.

Uherské Hradiště-Sady.
PhDr. Luděk Galuška.

Luděk Galuška: Uherské Hradiště – Sady, křesťanské centrum říše Velkomoravské, 1996, s. 122-125.

Emanuel Vlček: Nejstarší Přemyslovci, 1997.

Svatopluk, kterého známe hlavně z pověsti o lámání třech prutů, zemřel 9. března roku 894. O místě jeho pohřbu nejstarší prameny mlčí. Avšak v Zrcadle markrabství moravského, chuhsady.gif (1675 bytes)

odvolávaje se na další prameny, Bartoloměj Paprocký z Hlahol uvádí, že Svatopluk zemřel jako kajícný mnich na poušti u hory Sambri (podle některých jde o Zobor u Nitry). Jeho syn pak nechal tělo svého otce „pohřbíti v klášteře velehradském v hrobě předků svých, tak, jak na takového pána náleželo“.

Bartoloměj Paprocký z Hlahol.

Půdorys kostela na sadské výšině s dodatečně přistavěnou hrobní kaplí. Uprostřed kaple je vyznačen hrob 12/59.

Nejvýznamnějším místem velkomoravského Veligradu byla právě sadská výšina, kde profesor Vilém Hrubý koncem padesátých let objevil pozůstatky velkomoravské církevní stavby. Ta byla metropolitním chrámem moravským a je tedy pravděpodobné, že právě zde bylo i mauzoleum nejvýznamnějších osobností vládnoucí vrstvy velkomoravské společnosti. Z tohoto hlediska unikátním hrobem je zde hrob 12/59, umístěný uprostřed hrobní kaple, krytý zděným stupínkovitým náhrobkem (obr. 1). Příklop hrobky byl barevně ozdoben malbou na suchou omítku.

Profesor Vilém Hrubý.

Obr. 1.

Obr. 1.
Rekonstrukce interiéru kaple s hrobem 12/59.

Na zachovaném zlomku malby je patrná část mužské tváře (obr. 2). Pohřeb, který se nacházel v hrobce, uhrekon1.gif (2767 bytes)

byl uložen v rakvi s kováním a jedinými nálezy byly dva pozlacené gombíky, které spínaly pohřební rubáš. Podle Luďka Galušky je honosná hrobka jasným svědectvím, že nebožtík patřil k absolutní špičce velkomoravské společnosti, a chudá výbava hrobu koresponduje s pověstí, že Svatopluk zemřel jako kajícný mnich.

Král Svatopluk I. Veliký.

Obr. 2.

Obr. 2.
Zlomek malby z příkrovu hrobu 12/59.

Ve druhé polovině osmdesátých let zkoumal kosterní pozůstatky nalezené v hrobě náš přední antropolog Emanuel Vlček. Podle jeho názoru byl v hrobě pochován muž ve věku mezi 45 – 50 lety, asi 175 cm vysoký a robustní. Měl vysokou lebku s vysokým hranatým obličejem a úzkým nosem. Co je však zvláště zajímavé, pohřbený měl neobvykle tvarovaný zvukovod. Podobnou, jen velmi zřídka se vyskytující anomálii však Vlček nalezl i u knížete Bořivoje, onoho Bořivoje, manžela sv. Ludmily, který byl podle pověsti pokřtěn sv. Metodějem na Velehradě (Veligradě).

Antropolog a lékař, profesor MUDr. et RNDr. h. c. Emanuel Vlček, DrSc.

Emanuel Vlček:
Honosný hrob velmože v Sadech u Uherského Hradiště, MHS, Ročenka MNK 1993-94, Brno 1995, s. 206-207.


Obr. 3. Lebka knížete Bořivoje I.	Obr. 4. Lebka krále Svatopluka?

Obr. 3. Lebka z hrobu K1 knížete Bořivoje I. v jižní části lodi původní Václavovy rotundy sv. Víta na Pražském hradě.
Obr. 4. Lebka z hrobu 12/59 umístěného uprostřed hrobní kaple na sadské výšině.

Jak pověst praví, nežli byl pokřtěn, nesměl sedět u stolu s již křesťanským knížetem Svatoplukem, ale jako pohan na zemi vedle stolu. Společný neobvyklý anatomický znak a k tomu církevní i lidová tradice, která po více než tisíc let uchovává v paměti setkání obou mužů u jednoho stolu, dává značnou průkaznost hypotéze, že mezi oběma muži, tedy Svatoplukem a Bořivojem, byla genetická vazba. Tento názor zastává i Luděk Galuška. „Považuji za pravděpodobné, že církevní areál v Sadech byl hlavním působištěm arcibiskupa Metoděje, který zde byl původně i pochován, stejně jako zde možná našel poslední místo svého odpočinku kníže Moravanů Svatopluk“, soudí dr. Galuška.

Působiště arcibiskupa Metoděje.

Pokud dáme přednímu slovanskému archeologovi za pravdu, pak je možné, že staré pověsti české nezačínají v Praze, ale u nás na Moravě, a že Přemyslovci byli větví ne českého, ale moravského rodu.
Důkazy o tom přinášejí stránky Bořivojův moravský původ a Bořivoj a hrob K1, viz vlevo tlačítka BOŘIVOJ a HROB K1.

Závěr.

Grafické zpracování: Studio COMET Brno