ROTUNDYna Moravě, v Čechách a na Slovensku
Přehled stojících i zaniklých staveb – 1. část: 9. století
Petr Šimík
1. část: 9. století.
V první části se budeme věnovat rotundám pocházejícím z 9. století. Z nich se do dnešních dnů zachovala jediná.
Valy
u Mikulčic – Kostelisko. Rotunda se čtyřmi konchami (kostel č. 9)
– jižně od mikulčické akropole.Vnější průměr: 9,5 m.
Okolo odkryto 81 hrobů, což vylučuje původní funkci baptisteria, za něž je někdy pokládána. Opodál byla objevena cisterna z téže doby, původně rovněž zastřešená.
První polovina 9. století.
Valy u Mikulčic – Štěpnice.
Rotunda (kostel č. 7) severozápadně od mikulčické akropole –
polovina 9. století.Vnější průměr lodi: 7,2 m.
Vnitřní průměr: 6,0 m.
Tloušťka zdiva: 50-60 cm.
První polovina 9. století.
Staré Město u Uherského Hradiště
– Na dědině. Rotunda s polokruhovitou apsidou v základech stojícího
kostela sv. Michala.Vnější průměr lodi: 9,7 m.
Vnitřní průměr lodi: 7,8 m.
Vnější průměr apsidy: 7,0 m.
Síla zdiva : 95-100 cm.
Zdivo z lomového kamene.
Podle kulturní vrstvy v nadloží byla postavena kolem poloviny 9. století.
Polovina 9. století.
Valy
u Mikulčic – Těšetický les. Dvojapsidová rotunda (kostel č. 6) s
freskovou výzdobou – severovýchodně od mikulčické akropole.Délka osy: 16,45 m.
Vnější průměr lodi: 9,6 m.
Vnější průměr apsidy: 5,6 m.
Šířka základového zdiva lodi: 95 cm.
Šířka základového zdiva apsid: 85 cm.
Předpokládaná výška: cca 16 m (podle dopadu zříceného zdiva až do vzdálenosti 15 m).
Podle hlubších základů západního podkovovitého útvaru se uvažuje o možnosti, že se nad ním tyčila věž. Zdivo z lomového kamene, předpokládající omítku, podle nalezených zlomků nesoucí malířskou výzdobu; maltová podlaha. Hřbitov při rotundě obsahoval ve dvou vrstvách nad sebou na 200 kostrových hrobů. K nejvzácnějším nálezům pohřebiště patří rané ostruhy s pozlacenou garniturou kování. Pohřbívalo se zde po celou velkomoravskou epochu. Rotunda mohla být rozbořena kolem roku 925.
Druhá polovina 9. století.
Velkomoravské
hradiště sv. Hypolita – dnes
součást Znojma. Rotunda (kostel 2) v základech stojícího kostela sv.
Hypolita ve Znojmě-Hradišti.Podle velkomoravských hrobů, které respektují půdorys rotundy, byla postavena někdy po polovině 9. století – její vznik lze spojovat s příchodem byzantské misie Konstantina a Metoděje. Původní zasvěcení není známo. Patrocinium sv. Hypolita přešlo až na její další stavební fáze z původního podélného kostela s pravoúhlým presbytářem (kostel 1) z konce první třetiny 9. století, který stál na nejvyšším místě velkomoravského hradiště cca 150 m SZ směrem.
Konec druhé třetiny 9. století.
Ducové (Moravany) na levém břehu Váhu v
trati Kostolec. Rotunda s podkovovitou apsidou – vlastnický kostel s
pohřebištěm nobility na velkomoravském velmožském dvorci. Zanikl po polovině 10. století. Nahradil zřejmě
v první polovině 9. století zničené hradisko v Pobedimi na protějším,
pravém břehu Váhu.Vnější průměr lodi: 9,6 m.
Druhá polovina 9. století.
Nitrianska
Blatnica v trati Jurko, kolem rotundy sv. Juraja se pohřbívalo (cca 150
kostrových hrobů). Součást dvorce
vzniklého kolem poloviny 9. století při důležitém přechodu ze středního
Ponitří do středního Pováží přes Povážský Inovec a dále k
hradištím na Moravu. Osídlení zde končí na přelomu 13. a 14. století
v souvislosti se vznikem výhodnější cesty přes sedlo Havran.
Druhá polovina 9. století.
Stavba
rotundy má stejné rozměry jako rotunda v Ducovém a dvouapsidová
rotunda ve Valech u Mikulčic. Původní zdivo zachováno do výšky 5-7
m. Pozdější přestavby pocházejí z první
poloviny 13. století. Vnější průměr lodi: 9,6 m.
Další informace: www.rotundajurko.sk.
Levý Hradec
při levém břehu Vltavy (severně od
Prahy). Rotunda sv. Klimenta v gotických základech stojícího barokního
kostela. První křesťanský
chrám v Čechách založený knížetem Bořivojem podle moravských vzorů.Průměr lodi: kolísá mezi 5,5 až 6,6 m.
Šířka základového zdiva: 1,5 m.
Šířka nadzemního zdiva: 0,7 m.
Stavba z opukových kamenů s podkovovitou apsidou. Stála buď celá či alespoň její podstatná část ještě v roce 1673, kdy o kruhovém tvaru rotundy píše kanovník Tomáš Pešina z Čechorodu.
Nejnověji P. Sommer (2001, s. 158) uvádí dobré důvody (lapis primarius) pro datování této stavby až do přelomu 11. a 12. století. Druhotné uložení některých kamenů nasvědčuje tomu, že na tomto místě (nebo poblíž) asi již dříve kamenná stavba stála. P. Sommer (2001, s. 76-85) upozorňuje i na možnost existence dřevěných církevních staveb (ecclesia lignea) v míře větší, než se dosud předpokládalo.
Konec třetí čtvrtiny 9. století, resp. nejnověji přelom 11. a 12. století.
Petr Sommer:
Začátky křesťanství v Čechách. Praha 2001, s. 76-85, 158.
